Starý Bydžov - kostel sv. Prokopa
© Jiří Špaček, 9/2016
Starý Bydžov je prvně doložen již r. 1186, brzy se stal centrem oblasti a dokonce městem. Po založení Nového Bydžova ve výhodnější poloze na Cidlině na počátku 14. století však poklesl zpět na vesnici. Jeho starobylost dodnes dokládá kostel sv. Prokopa románského původu v centru obce. Starý Bydžov má dnes asi 400 obyvatel a leží u křižovatky silnic III. třídy Hlušice-Nový Bydžov a Křičov-Stará Skřeněř. Turistické značení v obci není. Nejbližší nádraží v Novém Bydžově na trati 040 je vzdáleno asi 3 km jihovýchodně.
Původně románský kostel sv. Prokopa z doby kolem r. 1200 byl přestavován v poslední třetině 16. století renesančně a později ještě upraven barokně v 18. ...století. Důkladně byl opraven ještě r. 1938. Kostel je jednolodní obdélná stavba z pískovcových kvádrů s pětiboce uzavřeným presbytářem. Po jižní straně lodi se nachází obdélná sakristie a před západním průčelím mohutná hranolová věž. Z původní románské stavby zůstaly zachovány zdi kostela se třemi úzkými románskými okénky v lodi. První písemná zmínka je až z roku 1305. Za Maternů z Květnice a Kapounů ze Svojkova získal v 16. století svůj nynější charakteristický vzhled. Loď a kněžiště byly zvýšeny, původně zřejmě rovně ukončený presbytář dostal trojboký závěr, namísto dvou menších postranních věží (jejichž boční zdi se dochovaly ve formě opěrných pilířů) byla v západní části přistavěna mohutná věž, pro kterou byl v r. 1587 ulit velký zvon Pražan, jedno z mistrovských děl pražského zvonaře Brikcího z Cimperka. Albrecht Kapoun ze Svojkova s manželkou Dorotou Maternovou z Květnice věnovali do kostela renesanční křtitelnici a Jindřich Kapoun ze Svojkova v r. 1599 pamětní obraz své početné rodiny. Obě památky jsou nyní vystaveny v novobydžovském muzeu. V lodi je trámový strop, zatímco presbytář je sklenut křížovou klenbou (novodobá betonová kopie původní klenby). Triumfální oblouk je původní románský, s kvádry střídavě červeně a černě malovanými. Zařízení kostela je převážně rokokové z doby kolem r. 1770, hlavní oltářní obraz sv. Prokopa od Johanna G. Köppela pochází z r. 1732. Dva boční oltáře sv. Václava a sv. Rodiny jsou snad z r. 1759. Za oltářem, v předsíni a podvěží se dochovalo šest náhrobníků vesměs z 16. století, dalších osm ze stejného období pak zevně při kostele. Současné varhany byly instalovány po r. 1900 a zhotovil je varhanář Josef Kobrle (1851-1919) z Lomnice nad Popelkou. Kolem kostela býval hřbitov, na němž se pohřbívalo až do r. 1882, kdy byl za obcí zřízen nový. Po čase byl hřbitov u kostela zcela zrušen a všechny ostatky přeneseny na nový hřbitov. Dne 18. ledna 2007 se obcí prohnala vichřice, která způsobila velké škody na majetku, hlavně na kostele. Ve zřícené věžičce se tehdy našla pamětní schránka. Kostel sv. Prokopa je nyní filiálním ve farnosti při děkanství v Novém Bydžově, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají..
|
Přihlášení |
