Renes. tvrz doložená r. 1626 byla přestavěna po r. 1714 na barokní zámek. Částečně zmodernizovaná patrová budova byla zbořena r. 1989.
První zmínka o vsi je z roku 1360 v souvislosti s místním kostelem. V letech 1365 až 1415 náleží část vsi komendě řádu německých rytířů v Hradci Králové, po ní přechází majetek na pražskou kapitulu. Druhá část vsi ve 14. století a na počátku 15. století náležela královéhradeckým měšťanům. Církevní část dal v roce 1436 král Zikmund do zástavy Matěji Salavovi z Lípy a jeho rodu patřila až do počátku 16. století. Po roce 1524 přešla zástava na město Hradec Králové, které už od husitských válek vlastnilo druhou polovinu vsi. Za účast ve stavovském odboji byla ves spolu s dalším majetkem městu Hradec Králové zabavena v roce 1547 a ve stejném roce ji od královské komory kupuje Jan z Pernštejna, který jí dál prodává Hamzovi ze Zábědovic. Ten nebo jeho potomci zde staví tvrz, která je prvně zmiňována v roce 1626, když ji Jan Hamza ze Zabědovic s dvorem a částí vsi prodával Kateřině Maxmiliáně Valdštejnové, a následně bylo Světí připojeno k panství Dolní Neděliště. V roce 1668 ho kupuje František Ignác Gallas a připojuje Světí k Hořiněvsi. Tvrz se stala pouze obydlím úředníka spravujícího dvůr. V roce 1714 kupuje hořiněveské panství Jan Antonín Špork a přestavuje tvrz na jednoduchý barokní zámek. V roce 1780 kupuje Světí císař Josef II. a v roce 1861 ho získává jako součást smiřického velkostatku liberecký továrník Jan Liebig. Po něm ho vlastní v rozmezí let 1863-1909 jeho dcera Gabriela provdaná Weinrichová. Následně ho až do roku 1918 opět drželi Habsburkové a po roce 1918 se stalo majetkem československého státu. Zámek byl určen celou svojí existencí ke správě dvora. Od roku 1965 zčásti sloužil jako mateřská škola a část byla upravena na byty. Zchátralý zámek byl v roce 1989 zbořen.
Petr Nožička, 26.3. 2015