Stěžery

V r. 1547 však byly Hradci Králové pro účast na stavovském odboji v letech 1546 – 1547 zkonfiskovány a od královské komory je koupil Jan z Pernštejna, který je o rok později prodal Zdeňkovi Zárubovi z Hustiřan. Od něho koupil Stěžery v r. 1551 Felix Pravětický z Pravětic, který zde vybudoval renezanční tvrz. Původní tvrz tvoří severní křídlo dnešního zámku. Poslední majitel Stěžer z rodu Pravětických, Jiří, se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618 – 1620, a proto mu byla část Stěžer s tvrzí a dvorem zkonfiskována. Od královské komory v r. 1625 zkonfiskovanou část koupila Anna Zuzana Karolina Slavatová z Chlumu a po r. 1633 přikoupila i druhou část Stěžer. V r. 1650 zdědil Stěžery Ferdinand Bonaventura Harrach. K Přestavbě tvrze na zámek došlo až v letech 1802 – 1803 za Arnošta Kryštofa Harracha, který dal k tvrzi přistavět západní křídlo a obě křídla dostala mansardovou střechu. Od r. 1803 sloužil zámek jako kanceláře a úřednické byty. V r. 1844 zámek vyhořel, ale byl záhy opraven. V druhé polovině 19. stol zde byla umístěna rolnická škola a od r. 1866 první Hospodářská škola v Čechách. Když tato škola dostala vlastní budovu, byl zámek opět změněn v byty úředníků. Zámek náleřel Harrachům až do r. 1944, kdy je koupila hradecká rodina Janotů. V r. 1948 se stal zámek majetkem státu. V r. 1959 byla obnovena zachovalá část sgrafitové omítky.