kostel sv. Prokopa

Prokopa vznikla na místě staré svatyně v letech 1761-1763 podle plánů pražského architekta A. K. Schmidta. Nejdříve bylo vystavěno kněžiště a hlavní loď, v dalších letech pak klenutí a celá stavba byla zastřešena a omítnuta. Vnitřní výzdoba byla dokončena r. 1770 a 2. září téhož roku byl kostel vysvěcen. Teprve potom byla v letech 1775-1777 přistavěna dvoupatrová věž vysoká 19 m. V jejím prvním patře jsou varhany a ve druhém patře zvonice, původně se čtyřmi, nyní se dvěma zvony. Zdivo je z lomového kamene omítnuté hladkou omítkou. Kolem kostela býval hřbitov. Dnes zde zůstalo jen několik náhrobních kamenů, převážně ze 17. stol., zazděných do obvodové zdi. Nynější hřbitov se nachází při silnici za jižním okrajem zástavby. Kostel byl několikrát opravován. Při poslední opravě v r. 1994 se při sváření ručiček na ciferníku vzňala střecha kostela a během jednoho odpoledne byla několikaletá práce znehodnocena. Prohořelo veškeré zařízení ve věži a zvony žárem pukly. Dalších 10 roků trvalo, než obecní úřad za pomoci církve a dotací z kraje dokázal novou opravu kostela uzavřít žehnáním nových zvonů. Současný kostel je jednolodní obdélná stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem s přilehlou čtvercovou sakristií po severní straně a s hranolovou věží v západním průčelí. Střed lodi je na severní i jižní straně rozšířen mělkými eliptickými výklenky. Presbytář je zaklenut jedním polem pruské klenby a v závěru konchou s lunetami. Loď je sklenuta třemi poli placky, oddělenými pásy. V sakristii je klenba valená, zatímco podvěží je v přízemí zaklenuto křížovou žebrovou klenbou. V jejím patře je kruchta. Barokní a rokokové zařízení upravoval ve 30. letech 19. stol. Antonín Sucharda. Hlavní oltář z r. 1761 vyřezal J. Procházka z Chrudimi, původní obraz byl nahrazen moderním. Sochy sv. Petra a Pavla byly údajně přeneseny z kostela v Konecchlumí. Dva boční oltáře z r. 1768 zhotovil řezbář František Šedivý z Kosmonos. Původní obrazy od Ignáce Raaba byly zavěšeny do lodi a na oltáře umístěny kopie. Kazatelna a další dva boční oltáře sv. Barbory a Jana Křtitele z r. 1779 jsou dílem řezbáře Františka Adámka z Benátek nad Jizerou. Křížovou cestu zhotovil Antonín Sucharda v 1. polovině 19. stol. a kostelní lavice r. 1769 truhlář V. Skoble z Pecky. Kamenná křtitelnice pochází z r. 1729. Nynější varhany pro kostel zhotovil r. 1909 pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr (1853-1930). Kostel sv. Prokopa je od r. 2009 v majetku obce Sobčice. Církevně je v působnosti farnosti při děkanství Hořice, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají. Východně od kostela se nachází místní zámek na místě bývalé tvrze (viz samostatné heslo), nyní je v soukromém vlastnictví a nepřístupný..