kostel Nanebevzetí Panny Marie

V té době byly Nechanice, dosud trhová ves, povýšeny na městečko a dostaly svůj znak, a to červenou pětilistou růži se zlatým pupencem uprostřed a se zelenými lupeny ve stříbrném štítě. V průběhu věků měnily Nechanice své pány. Mezi jejich majiteli se uvádí také český král Jan Lucemburský, Albrecht z Kolowrat, jeho nevlastní syn Jan z Valdštejna, v 16. století Pecingarové z Bydžína, v 17. století to byl hraběcí rod Schaffgotschů. Posledním držitelem Nechanic se stala hraběcí rodina Harrachů, která si po požáru panství v Sadové r. 1844 zvolila za své centrum panství Nechanice, neboť ve vzdálenosti pouhých 3 km vyrůstalo jejich nové rodinné sídlo – zámek Hrádek. Nechanice byly přímo zasaženy prusko-rakouskou válkou v červenci roku 1866. Prožité válečné útrapy a sídlo správního okresu napomohly příznivému vyřízení žádosti starosty Antonína Čerycha a obecního zastupitelstva o přiznání statutu města a v červenci roku 1867 byly Nechanice skutečně povýšeny na město. Tento statut byl sice po 2. světové válce zrušen, ale navrácen byl r. 1992. Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Nechanicích se nachází v centru města na Husově náměstí, jehož je dominantou. Původně gotická stavba, která existovala nepochybně již v první polovině 13. století, byla barokně přestavěna v letech 1690-1692 na náklady hraběte Arnošta Schaffgotsche. Při požáru kostela r. 1827 byly roztaveny i tři staré zvony a z věže zůstaly stát jen holé zdi. Poté byl kostel r. 1833 rozšířen a přestavěn v empírovém slohu podle projektu Josefa Opolzera ze Sobotky. Nové zvony se jmény sv. František, sv. Vojtěch a P. Maria byly odlity v roce 1866 ze slitiny původních roztavených zvonů. Kostel byl restaurován ještě r. 1887 a novou bání byla věž opatřena r. 1894. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky. V současné podobě je kostel trojlodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, se čtvercovou sakristií v ose a hranolovou věží před západním průčelím. Stěny jsou členěny vysokými, půlkruhově uzavřenými okny. Boční lodě však mají šířku pouze 1,85 m. Hlavní loď má délku 35,8 m, šířku 8,6 m a výšku 12,4 m a od bočních lodí je oddělena mohutnými pilíři čtvercového půdorysu. Presbytář je sklenut valenou klenbou a konchou s lunetami. Hlavní loď je zaklenuta pěti poli placky, boční lodi pak pěti poli valené příčné klenby. Nad bočními loděmi jsou tribuny. Zařízení kostela pochází převážně z 1. poloviny 19. stol. a zčásti je ještě barokní. Hlavní oltář zdobí kamenné sochy sv. Václava, Vojtěcha, Cyrila a Metoděje. Obraz na něm, který je kopií podle Tiziana, i na dvou bočních oltářích jsou dílem J. Peschka z Lovosic z r. 1837. V levé lodi je obraz sv. Jana Křtitele od Jana Nowopackého. Křížová cesta pochází z let 1840-1850, zachovaná cínová křtitelnice pak z r. 1681. Varhany pro kostel zhotovil r. 1839 Ignác Welzel (1778-1864), varhanář z Králík, a v r. 1894 je opravoval Josef Kobrle z Lomnice nad Popelkou. Přízemím věže, která je 25,6 m vysoká, prochází hlavní vchod do kostela. Pod kostelem se nachází krypta, v níž je pohřbeno devět členů hraběcí rodiny Schaffgotschů. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Kaplan Petr z Nechanic ( Petro capellano de Nehanic) nebyl předek pánů z Rožmberka. Byl tzv.klientem (méně majetní šlechtici, kteří se podíleli na správě majetků svých pánů, zastávali rozličné úřady na jejich dvorech, doprovázeli je na válečných taženích a dělali jim společnost na cestách, čímž také zajišťovali jejich bezpečnost ), ale ne Rožmberků, ale pánů z Krumlova, z velkého rozrodu Vítkovců, syna Vítka II. Záviše, kterému Nechanice patřili a po nich se i psal.. Páni z Rožmberka (Jindřich I. z Rožmberka) po vymření pánů z Krumlova (Vokem z Krumlova 5. ledna 1302), byli dědici jejich panství. Rod pánů z Krumlova je bohužel málo známý, protože měl jen krátkou historii a brzy vymřel a jeho majetky převzali páni z Rožmberka (jejich nejbližší příbuzní). Z rodu pánů z Krumlova pocházel v historii známý šlechtic Záviš z Falkenštejna..