Kostel sv. Mikuláše (Žíželeves)
© Boris Jelínek 05/2023
Tato jednolodní stavba s valbovou střechou obsahuje předsíň a nad ní nastavěnou čtyřbokou jednopatrovou věž s oplechovanou cibulí s vrcholovou koulí a křížem na západě a na severu k pravoúhlému kněžišti je situována sakristie. Stěny, členěné dekorativními lizénami, jsou hrubě omítnuty a na mnoha místech dávno opadány. Západní průčelí má pak dvojici bočních pilastrů a zakončeno je nízkým trojbokým štítem s elipsovitým oknem uprostřed. Všechna okna jsou kasulovitá, z některých zbyly pouze šambrány, neboť došlo k jejich zazdění. Podvěží je zaklenuto křížově, presbytář je sklenut plackou, naopak loď má valenou klenbu s výsečemi a kouty presbytáře a nároží lodi obsahují pilastry s bohatými římsovitými hlavicemi. Podobně vypadající pilastry jsou situovány na stěnách lodi. V interiéru zaujme zejména ve formě nástěnné iluzivní malby stvořený hlavní oltář s novodobým obrazem sv. Mikuláše (původní deskový… číst dále
Tento kostel je již v pořadí druhým svatostánkem, který na území vsi v průběhu staletí vznikl. Původní kostel, náležející pod královéhradecký děkanát a královéhradecký archidiakonát, měl stát již v roce 1355 a většina pramenů ho situuje do centrální části dnešní vsi, a to na místo současného čp. 42. Podací právo měli původně držitelé Žíželevsi a vladykové z Vrchovnice. Právě roku 1355 sem byl podán kněz Vícemil, který zastoupil zemřelého plebána Ondřeje. O 11 let později koupili Hroch a Petřík, bratři z Hoříněvsi, nějaké grunty ve Vrchovnici, z nichž plebánu v Žíželevsi patřily desátky, z některých plné, z některých sousedské. Ale oba bratři vysadili tyto grunty lidem pod plat a mimo to některé grunty zatopil rybník Neplacha, opatovického opata. Náhradou za ně dali Hroch a Petřík kostelu 16 jiter rolí a ustanovili, aby lidé, kteří budou usazeni na emfyteutizovaných gruntech, odváděli desátky… číst dále
|
Přihlášení |
