pomník Janu Malátovi

Když mu bylo deset let, odešel do Německa „na handl“, aby se učil němčině. V letech 1854-1858, po návratu z Německa, navštěvoval reálku v Novém Bydžově. Stal se také prvním sopranistou při tamním děkanském chrámu a zpíval i o pohřbech. Neopomíjel ale ani hudbu a podle vlastních vzpomínek ovládl hru na všechny běžné nástroje kromě klarinetu. Na podzim roku 1860 dal otec zapsat Maláta na učitelský kurs při hlavní škole na Malé Straně v Praze. Po ukončení studia včetně varhanické školy se Malát vrátil do rodného kraje a učil na chlapecké škole v Novém Bydžově. To bylo v letech 1863-1866. Koncem ledna 1866 dosavadní místo opustil, aby nastoupil jako definitivní učitel při dívčí hlavní škole v Hořicích. Tam působil deset let. V té době začal úspěšně komponovat orchestrální skladby, sbory a hudbu k divadelním hrám. V Hořicích našel také svou životní lásku. V r. 1874 se tu oženil s nadanou hudebnicí Aninkou Petrovou. O dva roky později mladá rodina přesídlila do Prahy a usadila se na Smíchově. Malát tu prožil zbytek života až do 2. prosince 1915, kdy ve 72 letech podlehl záchvatu mrtvice. Malát napsal řadu význačných sborů i orchestrálních a klavírních skladeb. Jeho skladatelské dílo je však téměř zapomenuto. Sepsal ale také teoretickou i praktickou školu hry na housle i klavír a zejména začínající houslisté jeho školu znají dodnes. V místech, kde stával rodný dům Jana Maláta, se nyní nachází park a na jeho počest zde byl postaven pomník. Skládá se ze tří pískovcových bloků, z nichž prostřední nese pamětní desku a pod ní obrázek zbořené rodné školy. Jak dosvědčuje kronika Starého Bydžova, slavnostní odhalení pamětní desky proběhlo 21. května 1933. V říjnu r. 2014 kamenická firma pomník očistila a zhotovila novou žulovou desku.