Obědovice

První doslovná zmínka o tvrzi je až z roku 1545, kdy se uvádí jako pustá (později byla obnovena) a o druhé tvrzi je zpráva z roku 1585. Tvrz na dochovaném tvrzišti byla pravděpodobně postavena už ve 12. století. Jeden z dílů Obědovic vlastnil do své smrti v roce 1397 Jan Zabrdovec, na dalším díle seděli bratři Jan a Ctibor (naposledy zmíněný v roce 1414) a kratonožský farář Zdislav. Na třetím díle byli bratři Jiřík a Jan z Obědovic (zmiňováni v letech 1398, 1411). Navíc jsou zde do roku 1417 uváděni Velislav z Dluhodvor a Petr Kaňka z Obědovic a v letech 1454–1464 Kuneš z Voděrad a Jan Brus s Obědovic. Za majitele tvrze lze považovat až v roce 1467 Arnošta z Kunvaldu a Havla ze Štěpánova. Po Havlově smrti v roce 1487 získává práva na tvrz Vilém z Pernštejna a téhož roku ji postupuje Janu Bartoušovskému z Labouně. Dalším majitelem této tvrze byl Jan Turský z Dřevěnice, po něm tvrz dědí jeho syn Vilém, který umírá bez potomků a tvrz dědí jeho sestry Kateřina a Eliška, které jí dál prodávají zpustlou tvrz v roce 1545 Petru Holovouskému z Holovous, který pravděpodobně tvrz obnovil a je zde zmiňován ještě roku 1575. Po Petrovi se zde uvádí jako majitel Otík Holovouský (v roce 1584), který tvrz v roce 1603 prodává chlumeckému hejtmanovi Zikmundu Bořanovskému z Bitýšky. Od jeho synů r. 1600 odkoupil tvrz a část Obědovic, a později odkoupil všechny ostatní díly, Hans Kryštof z Valdštejna a na Hostinném, který jako první vlastní celou ves s oběma tvrzemi. Druhou tvrz vlastnil od roku 1534 Jan Žitovlický ze Slivna, v roce 1567 Jindřich ze Slivna. Po nich tvrz vlastnili společně Jan Žitovlický a Magdaléna ze Slivna. Po Janovi přešla dál tvrz na jeho sestru Annu Holovouskou (rozená Žitovlická), od níž ji v roce 1609 kupuje Hans Kryštof z Valdštejna a na Hostinném, který panství vlastní tři roky a poté v roce 1612 prodává obě tvrze Mikuláši Klusákovi z Kostelce, hejtmanu poděbradského panství. Po stavovském povstání o panství přichází a v roce 1622 se ho ujímá Václav Vchynský. Jan Oktavián Vchynský o Obědovice přichází, kdy jsou mu zabaveny za pohledávky, které vůči němu měl Jaroslav Dobřenský, který dál v roce 1649 Obědovice prodává Janu Arnoštu Schaffgotschovi, ten je majitelem do roku 1664, po něm je získává Marie Dorota Soltzová (rozená Dobřenská) a Obědovice byly připojeny ke Kratonohám a ztratily svůj význam. Vodní tvrz původně Havla ze Štěpánova zaniká v průběhu třicetileté války, druhá možná během ní také, avšak nejpozději do konce 17. století..