Vysoké Veselí - kostel
© Jiří Špaček, 9/2016
Vysoké Veselí, pův. jen Veselí, je prvně uváděno r. 1323, z trhového městečka bylo r. 1908 císařem Františkem Josefem I. povýšeno na město a tento status, zaniklý po 2. světové válce, byl obnoven r. 2007. Kostel je tu doložen od r. 1335.
Vysoké Veselí leží na silnicích III. třídy spojujících Žlunice na silnici II/280 s Chomuticemi či Smidary na silnici II/327. Železniční spojení město nemá, 7 km dlouhá odbočka Smidary-Vysoké Veselí z trati 040 Chlumec nad Cidlinou-Ostroměř byla zrušena r. 1976. Turistické značky městem neprocházejí, významnější místa v okolí spojuje pouze naučná stezka "Češov-Vysoké Veselí" o délce 18,6 km z r. 2008.
Kostel sv. Mikuláše Tolentinského stojí v dominantní poloze v blízkosti někdejšího zámku. Je jediným kostelem tohoto zasvěcení u nás.
Farní kostel sv. Mikuláše Tolentinského ve Vysokém Veselí byl postaven r. 1733 jako náhrada za zchátralý středověký kostel Narození Panny Marie, který je doložen od r. ...1335 a byl r. 1792 zbořen. Barokní stavba nového kostela byla připravována již od počátku 18. století a její rozpočet zpracoval Kryštof Dienzenhofer. Nový kostel byl jako jediný na našem území zasvěcen sv. Mikuláši Tolentinskému. Mikuláš Tolentinský na rozdíl od populárního biskupa Mikuláše z Myry byl italský augustiniánský mnich (1246-1305), který polovinu svého života prožil v Tolentinu (provincie Macerata ve střední Itálii). Proslul tím, že pomáhal chudým a bezmocným a vykonal řadu zázraků. Byl kanonizován za pontifikátu papeže Evžena IV., tj. v letech 1431-1447. Kostel ve Vysokém Veselí vyhořel r. 1835 za velkého požáru města a byl obnoven v letech 1839-1840 v empírovém a pseudobyzantském slohu stavitelem Aloisem Turkem z Nového Bydžova. Restaurován byl ještě r. 1883. Je to trojlodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem, po jehož severní straně se nachází obdélná sakristie s oratoří v patře. Ze západního průčelí vystupuje mohutná hranolová věž. Široká hlavní loď je od úzkých bočních oddělena pilíři a je sklenuta valeně. Valenou klenbou jsou zaklenuty též boční lodě (příčně) a sakristie. Presbytář je sklenut plackou. Empírový hlavní oltář z let 1849-1850 je dílem Jana Suchardy ml. (1797-1873), obraz pochází z vídeňské malířské akademie. Dva boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a Zvěstování Panny Marie z r. 1873 zhotovil řezbář J. Stoklasa a obrazy na nich Josef Hellich. Varhany z r. 1851 dodala pražská varhanářská firma Hloušek a Vocelka. Kostel sv. Mikuláše Tolentinského je kostelem farním a konají se v něm pravidelné nedělní bohoslužby..
|
Přihlášení |
