Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.
Hlavní obrázek místa
Vysoké Veselí - kostel
© Jiří Špaček, 9/2016
Vysoké Veselí, pův. jen Veselí, je prvně uváděno r. 1323, z trhového městečka bylo r. 1908 císařem Františkem Josefem I. povýšeno na město a tento status, zaniklý po 2. světové válce, byl obnoven r. 2007. Kostel je tu doložen od r. 1335. Vysoké Veselí leží na silnicích III. třídy spojujících Žlunice na silnici II/280 s Chomuticemi či Smidary na silnici II/327. Železniční spojení město nemá, 7 km dlouhá odbočka Smidary-Vysoké Veselí z trati 040 Chlumec nad Cidlinou-Ostroměř byla zrušena r. 1976. Turistické značky městem neprocházejí, významnější místa v okolí spojuje pouze naučná stezka "Češov-Vysoké Veselí" o délce 18,6 km z r. 2008. Kostel sv. Mikuláše Tolentinského stojí v dominantní poloze v blízkosti někdejšího zámku. Je jediným kostelem tohoto zasvěcení u nás.
29.10. 2016
historie

Farní kostel sv. Mikuláše Tolentinského ve Vysokém Veselí byl postaven r. 1733 jako náhrada za zchátralý středověký kostel Narození Panny Marie, který je doložen od r. 1335 a byl r. 1792 zbořen. Barokní stavba nového kostela byla připravována již od počátku 18. století a její rozpočet zpracoval Kryštof Dienzenhofer. Nový kostel byl jako jediný na našem území zasvěcen sv. Mikuláši Tolentinskému. Mikuláš Tolentinský na rozdíl od populárního biskupa Mikuláše z Myry byl italský augustiniánský mnich (1246-1305), který polovinu svého života prožil v Tolentinu (provincie Macerata ve střední Itálii). Proslul tím, že pomáhal chudým a bezmocným a vykonal řadu zázraků. Byl kanonizován za pontifikátu papeže Evžena IV., tj. v letech 1431-1447. Kostel ve Vysokém Veselí vyhořel r. 1835 za velkého požáru města a byl obnoven v letech 1839-1840 v empírovém a pseudobyzantském slohu stavitelem Aloisem Turkem z Nového Bydžova. Restaurován byl…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: Umělecké památky Čech 4, Academia 1982 a web farnosti), 5.11. 2016

Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC), Vysoké Veselí

Místa v okolí

 Vysoké Veselí
 kostel sv. Matouše
 Volanice
 Chotělice
 Staré Smrkovice
 kostel sv. Václava
 Ohnišťany
 kostel sv. Stanislava
 Smidary
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Sekeřice
 Obora
 Milíčeves
 Sekeřice
 Češovské valy
 Podlesí
 Tuř
 kostel sv. Prokopa
 Sobčice
 Kovač
 Hlušice
 kostel sv. Prokopa
 Jičíněves
 Skřivany
 kostel sv. Vavřince
 Konecchlumí
 Jičíněves
 kostel sv. Mikuláše
 Myštěves
 Sloupno
 Kamenice
 Vysoká
 Hradišťko
 kostel sv. Matouše
 Ostroměř
 Husův sbor
 radnice
 synagoga
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Vojtěcha
 Mlázovice
 Nový Bydžov
 kaple sv. Marka
 Holovousy
 palmový skleník
 Kopidlno
 Chloumky
 sousoší Panny Marie
 stará radnice
 děkanství
 Bašnice
 kostel sv. Václava
 Choteč
 popravčí kámen
 Veliš
 kostel sv. Jiří
 Valdická brána
 synagoga
 Mokřice
 Čeřov
 vodárenská věž
 Dřevěnice
 Valdštejnská lodžie
 Libeň
 Čeřovka
 Vokšice
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiří
 Údrnice
 Loreta
 Vlkov nad Lesy
 radnice
 Stav
 Lázně Bělohrad
 Hořice
 Hořice
 Stračov
 Stračov
 Hořice
 Železnice
 sušárna čekanky
 Mlékosrby
 Barchůvek
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Prokopa
 Nadslav
 Brada
 kostel sv. Markéty
 synagoga
 Barchov
 Nechanice
 Ostružno
 Hrádek u Vřesníka
 Babice
 židovský hřbitov
 Kunčice
 Samšina
 zvonice
 kostel sv. Václava
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Vysoké Veselí
Zahraničních hrdinů 139
507 03 Vysoké Veselí
Tel: 493 592 226
http://www.bihk.cz/dieceze/vysoke-veseli
rousek.pavel@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 13180
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: chátrající
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 5.11.2016
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama