
Vesnice Chotěborky je součástí obce Vilantice. Bývalý farní kostel, dnes filiální, je součástí římskokatolické farnosti Dvůr Králové nad Labem.
století s kamenným ostěním ze tří oblých prutů. Nad lodí je sanktusníková věžička s cibulí, lucernou a bání. Presbytář je zaklenut plackou se štukovým zrcadlem, sakristie valenou klenbou s výsečemi, loď je plochostropá, se zděnou varhanní kruchtou s barokním, ornamentálně zdobeným parapetem. V lodi jsou lunetová okna s plochými šambránami. Vnitřní zařízení kostela pochází převážně z doby kolem roku 1700 – portálový hlavní oltář, kazatelna, polygonální kamenná křtitelnice s mísou zdobenou ornamentálními reliéfy a dřevěným víkem se skupinou Křtu Krista na vrcholu. V presbytáři jsou sochy sv. Rocha a sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 18. století. V sakristii je kamenná nápisová kartuš se znakem hraběte Jana Michala Šporka (datovaná r. 1738). Ve hřbitovní zdi je bohatě členěný kamenný barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v nástavci. Portál je půlkruhový s hladkým rámem, klenákem a kartuší s aliančním znakem, po stranách diagonální hranoly s pilastry a úseky kladí, nesoucími vázy. Nad vchodem je tabulový nástavec s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie, volutové pilastry nesou vypjatou římsu nástavce, na vrcholu nástavce jsou sochy andílků. Ve hřbitovní zdi je zasazeno 11 náhrobníků, většinou se znaky majitelů hradu Vřešťova a Kordulů ze Sloupna, kteří zde byli pohřbíváni. Nejstarší náhrobník je z roku 1546. Náhrobníky byly původně umístěny v kostele, později při stavebních úpravách kostela byly vsazeny do hřbitovní zdi. U kostela stojí dřevěná pozdně gotická zvonice, polygonální, krytá šindelem, s vysokou jehlancovou střechou. Ve zvonici je zavěšen větší zvon z roku 1576 s kartuší se sv. Jiřím, zabíjejícím draka (vysoký 85 cm, průměr 107 cm) od zvonaře Adama Taraby z Hradce a umíráček z r. 1928. Zvony z roku 1548 s Madonou v reliéfu (vysoký 88 cm, v průměru 115 cm), a let 1555, 1618 byly zrekvírovány za světových válek..
Jana Nepomuckého a venkovská usedlost – rodný dům F. X. Duška. Všechny tři objekty byly přidány na seznam nemovitých chráněných památek ČR r. 1958.
Z tohoto gotického farního kostela se dochovaly pouze obvodové zdi lodi.. U kostela je samostatně stojící pozdně gotická dřevěná zvonice ze 16. století. Za husitských válek byl kostel vyloupen a vypálen, později opraven. Kostel obklopuje hřbitov. Nejpozději za třicetileté války fara zanikla, obnovena byla v roce 1723, V první polovině 18. století byl kostel barokně přestavěn do dnešní podoby, z této doby pochází také kamenný barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v obvodové zdi hřbitova vytvořený okolo roku 1740 v dílně bratří Pacáků. Ve hřbitovní zdi je také zasazeno 11 náhrobníků, většinou se znaky majitelů hradu Vřešťova a Kordulů ze Sloupna, kteří zde byli pohřbíváni. Nejstarší náhrobník je z roku 1546. Náhrobníky byly původně umístěny v kostele, později při stavebních úpravách kostela byly vsazeny do hřbitovní zdi. Za I. a II. světové války byly zrekvírovány zvony z l. 1548, 1555 a 1618. Dnes je ve zvonici u kostela zavěšen větší zvon z r. 1576 a umíráček z r. 1928. Od r. 1958 je kostel chráněnou nemovitou kulturní památkou, od r. 2004 je součástí vesnické památkové zóny..