Bydžovská Lhotka - sušárna čekanky
© Jiří Špaček, 08/2017
Ves Bydžovská Lhotka je doložena od 14. století, odkdy byla až do konce feudalismu majetkem města Nový Bydžov. To je též důvod jejího současného přídomku. Ves leží na vedlejší silnici asi 5 km jihovýchodně od Nového Bydžova. V současnosti má kolem 150 obyvatel a je místní částí obce Měník. Po r. 1848, tedy po rozpadu feudální správy, se místní obyvatelé začali věnovat pěstování čekanky. V důsledku toho vznikla potřeba výstavby objektu sušárny. Ten stojí na okraji vsi při silnici do Měníku. I když provoz v něm byl ukončen, je součástí nepřístupného zemědělsko-průmyslového areálu.
V Bydžovské Lhotce se nachází jedna z posledních sušáren čekanky v ČR, která se dochovala v původní podobě. Budova z r. 1912 je typická svým množstvím komínů, které sloužily k odvětrávání. ...Čekanka se hojně pěstovala v okolí. Výsledný výrobek po zpracování kořenů se nazýval cikorka. Známá byla Balounkova cikorka vyráběná v Novém Bydžově. Původ čekanky je nejasný. Snad pochází z Indie, ale planá roste i v severní Africe a v Asii. Známé jsou její léčivé účinky na žaludek, játra, slezinu a ledviny. Za vynálezce čekankové kávy na počátku 18. století je označován dvorský zahradník Timme z Arnstadtu v Durynsku. Že se tato kávová náhražka rozšířila po celé Evropě a dostala se i k nám, způsobil Napoleon svým kontinentálním systémem v r. 1806, kdy omezil dovoz zrnkové kávy do Evropy. To vyvolalo vzrůst potřeby kávovinových náhražek významných pro výživu širokých vrstev obyvatelstva. V průběhu 19. století se tak vytvořil trvalý základ kávovinářského průmyslu. V r. 1804 byla v Mochtíně u Klatov založena první továrna na kávové náhražky z dovezené čekanky u nás. Po vybudování dalších továren se rozšířilo pěstování čekanky především na Čáslavsku, Novobydžovsku, Hradecku a Pardubicku. Její pěstování se rozšířilo zvláště po r. 1888, kdy vláda uvalila clo na dovoz čekanky z ciziny. Vyprané a nařezané kořeny čekanky se sušily nejprve v cihlářských pecích, za což rolníci cihlářům platili. Po r. 1890 nastal rozmach budování speciálních sušáren. Čekanka se v nich sušila na stabilních dřevěných lískách. Zprvu byly vytápěny uhlím, později koksem. Většina z nich však vyhořela. V r. 1912 si rolníci společně vybudovali jednu z největších sušáren v Bydžovské Lhotce. Ta je v původním stavu zachována dodnes, i když provoz v ní byl ukončen. Po 2. světové válce kávové náhražky ztrácely postupně na významu. Jediná sušárna, která v naší republice nyní funguje, je v Kratonohách. Ze všech zpracovatelských firem na kávové náhražky zůstala jediná v Pardubicích.
|
Přihlášení |
