
V Bydžovské Lhotce se nachází jedna z posledních sušáren čekanky v ČR, která se dochovala v původní podobě. Budova z r. 1912 je typická svým množstvím komínů, které sloužily k odvětrávání. Čekanka se hojně pěstovala v okolí. Výsledný výrobek po zpracování kořenů se nazýval cikorka. Známá byla Balounkova cikorka vyráběná v Novém Bydžově. Původ čekanky je nejasný. Snad pochází z Indie, ale planá roste i v severní Africe a v Asii. Známé jsou její léčivé účinky na žaludek, játra, slezinu a ledviny. Za vynálezce čekankové kávy na počátku 18. století je označován dvorský zahradník Timme z Arnstadtu v Durynsku. Že se tato kávová náhražka rozšířila po celé Evropě a dostala se i k nám, způsobil Napoleon svým kontinentálním systémem v r. 1806, kdy omezil dovoz zrnkové kávy do Evropy. To vyvolalo vzrůst potřeby kávovinových náhražek významných pro výživu širokých vrstev obyvatelstva. V průběhu 19. století se tak… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.