Libčany

V roce 1547 vyhořela dolní tvrz a nebyla obnovena, už před tímto rokem zde mohla stát druhá tvrz v horní části Libčan. Po neúspěšném povstání v roce 1547 byly Libčany městu Hradec Králové zabaveny a přešly na Pernštejny, kteří panství drželi krátce a prodávají ho v roce 1549 Jindřichovi Nejedlému z Vysoké, který toto panství rozšířil o další vesnice a nejpozději on zde staví "novou" tvrz. Tomuto rodu opatřilo panství až do roku 1674, kdy jej získává Myslibor Petr Straka z Nedabylic jako dědictví po své manželce Johance Dorotě (Nejedlé z Vysoké). Strakové přestavěli horní tvrz v nevelký barokní zámek. Jejich rod vymírá v roce 1769 posledním mužským potomkem Václavem Adamem Jiřím Strakou z Nedabylic. Z panství se stává zdroj pro nadaci pro zchudlé příslušníky vyšších stavů, který spravuje zemský výbor, a to až do roku 1886. Na zámku proběhly úpravy po požáru v roce 1762. V březnu v roce 1775 byl zámek vypleněn vzbouřenými sedláky táhnoucími ku Praze. Počátkem 19. století proběhly na zámku stavební úpravy: mansardové zastřešení a úprava průčelí a fasády. V roce 1886 panství získává Jan Harrach a připojuje jej k panství Sadská. V zámku je zřízen archiv a stavební správa sadského panství. V letech 1893–1895 zde pobýval u svého strýce budoucí český spisovatel Jaroslav Durych. V roce 1945 byl majetek zkonfiskován a upraven pro provoz mateřské školy. V rozmezí let 1971–1975 proběhla přestavba, při které byl původní přízemní zámek zvýšen o jedno patro a boční křídla prodloužena. Zámek tím definitivně ztratil historický vzhled i hodnotu. Jedinou výraznou památkou na původní zámek je altán v zahradě.