
Nechanice - německy Nechanitz - jsou město v okrese Hradec Králové, 15 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o něm je z roku 1228, kdy jako svědci na darovací listině krále Václava I., ve které daruje část pokut na spásu duše svého bratra litomyšlskému klášteru, vystupuje Vítek starší (otec prvního doloženého držitele zdejší tvrze Záviše z Nechanic a předek pánů z Krumlova) a kaplan Petr z Nechanic (nesprávně uváděný jako předek pánů z Rožmberka, byl tzv. klientem ne Rožmberků, ale pánů z Krumlova). Zdejší množství pamětihodností je uvedeno v přilehlých heslech nebo je najdete v Seznamu kulturních památek v Nechanicích. Město stojí ve Východolabské tabuli; podél severního a západního okraje protéká řeka Bystřice, jejíž tok je zde součástí přírodní památky Bystřice. Autobusové spojení má s Hradcem Králové a Novým Bydžovem. Z města vychází červená turistická stezka (vede i kolem zámku Hrádek u Nechanic) a končí ve Lhotě pod Libčany; cyklotrasy č. 14, 4289 a 4292.
38 stojí na Husově náměstí. Byla postavena v roce 1897 stavitelem Melzerem z Hradce Králové. Je to jednopatrová zděná budova podélně orientovaná hlavním průčelím do náměstí. Hlavní průčelí je pravidelně členěné a bohatě zdobené; jeho střed tvoří jednoosý rizalit se vstupem v přízemí a v patře s balkónem, který podpírá dvojice atlantů. Po obou stranách rizalitu jsou vždy trojosé části. Přízemí je na kamenném soklu s menšími okénky. Nad soklem je plocha stěn v přízemí členěna plastickou pásovou bosáží, zalamující se nad okny na způsob klenáků. Patro odděluje kordónová římsa se zubořezem a mořskou vlnou. Okna 1. patra jsou vložena v edikulách s trojúhelnými tympanony a plochu průčelí pokrývá rytá pásová bosáž. Průčelí pak zakončuje trojdílné kladí, jehož vlys nad okny bočních částí prolamují malá ležatě oválná okénka; korunní římsu pak podpírá řada konzolek. Rizalit je ve svém provedení výraznější; v přízemí je jeho bosáž zvýrazněna hrubou strukturou omítky a klenák nade dveřmi je na rozdíl od okenních klenáků zdobnější. Vstup do budovy je uzavřen řezbářsky provedenými dřevěnými dvoukřídlými novorenesančními dveřmi a kovanou slohovou mříží; po stranách je lemovaný již zmíněnou dvojicí atlantů. Ti podpírají mohutné volutové konzoly balkonu s balustrádovým slohovým zábradlím. V patře je odlišen tvarem frontonu edikuly balkonových dveří. Balustrádová atika zakončující rizalit má uprostřed výškově zvýrazněné pole s vloženou kruhovou kartuší doplněnou girlandou; na vrcholu atiky trojice kamenných váz a mezi nimi dvojice obelisků. Ostatní fasády budovy jsou hladké, bez ozdob. Budova je krytá nízkou sedlovou střechou. Dnes zde sídlí pošta a ve zdejší síni se konají svatební obřady. Památkově chráněná od 9. 3. 1995.