Kostel Všech svatých (Velký Vřešťov)
© Boris Jelínek 05/2023
Jedná se o jednolodní, kamennou a omítanou stavbu gotického založení, jež se nachází na západní straně náměstí, přičemž presbytář je orientován k jihovýchodu. Presbytář s třemi okny je trojboce uzavřený s opěráky zakončenými stříškami, po stranách má čtvercové přístavby v podobě staré a nové sakristie. Mohutná hranolová patrová věž v severozápadním průčelí, jež byla vystavěna v 17. století, je kryta bání s osmibokou helmicí a na jejím vrcholu se nachází hrotnice s latinským křížem. Okapová profilovaná římsa věže je uprostřed segmentová, s uplatněnými ciferníky věžních hodin. Obdélná okna věže jsou dělena na dvě poloviny, zakončena segmentem, okna v ploše jsou vykryta dřevěnými žaluziemi. Patro věže je odděleno obvodovou oplechovanou profilovanou římsou ve štuku. Čtveřice nízkých segmentových oken lodi má šambrány a oplechované parapety. Její skleněné výplně jsou uchyceny v malých čtvercových dřevěným… číst dále
Tento kostel byl veden jako farní již ve 14. století, neboť v roce 1350 byl zmíněn jako součást královéhradeckého dekanátu a archidiakonátu. Dne 24. prosince 1378 založili bratři Aleš a Beneš, synové Rubína z Rýzmburku, nový oltář sv. Kateřiny ve vřešťovském kostele, jejž nadali platy ve výši 6 kop úroku z Maňovic (Maněvic) a Bohánovy Lhoty (nyní Boháňka), aby „oltářník za duše bratra Aleše a manželky jeho Kačky mše svaté sloužil.“ 1. ledna 1379 byl podán do kostela jako oltářník kněz Bartoloměj ze Suché. Předem jmenovaná roční činže byla 16. července 1408 přenesena Alešem z Rýzmburku na Vřešťov a Benešem z Rýzmburku na Krčín. Od husitských válek až po pobělohorské období byl zdejší kostel obsluhován utrakvisty. Po třicetileté válce se stal pouhou filiálkou, což vidíme z toho, že roku 1652 byl na vřešťovském statku Gerharda Laixa z Laixenšteina farní chrám Nanebevzetí Panny Marie v Chotěborkách s kaplí Všech Svatých… číst dále
|
Přihlášení |
