
První zmínka o vsi Strakotín (nyní Stračov) je z roku 1358. V druhé polovině 14. století byla ves rozdělena mezi dva rody z Rýzmburka a Třeboučevsi. V roce 1395 náležela Benešovi z Rýzmburka a druhá polovina vsi Rubínovi z Třeboučevsi. Nedlouho poté bylo panství zceleno a v roce 1415 je jediný majitel Jiřík ze Strakotína. On nebo jeho potomci zde založili tvrz: V roce 1478 umírá poslední člen tohoto rodu Kateřina ze Strakotína a Stračov přechází jako odúmrť Mareš a Heřman Kulové z Chotče. V tomto roce se zde píše i o tvrzi. Heřman panství vlastnil až do roku 1489, po něm ho vlastní Dohalští z Dohalic a panství je připojeno k Mokrovousům a tvrz pravděpodobně zpustla. V roce 1553je majitelem Dobeš Vranovský z Doubravice a téhož roku se majitelem stává Jindřich Nejedlý z Vysoké. Za něhož možná vznikl barokní panský dům (předchůdce dnešního zámku).
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.