
Když se dáte po jižní cestě s Kosic, v místě, kde silnice zabočuje za mostem doleva, se dáte po polní cestě doprava, po ní půjdete na křižovatku polních cest, kde se dáte doprava a asi po 200 metrech, v místě, kde polní cesta odbočuje doleva, se dáte po méně používané rovně a asi po 50 metrech narazíte na tvrziště Přestavlky. Tvrziště je silně zarostlé a mimo vegetační období se rozumně fotit nedá.
Nejpatrnější příkop je na západní straně. Dochoval se i na jižní a z části i na východní straně. Na severní straně bylo tvrziště poškozeno stavbou cesty a hrázky k řece Bystřici. Za příkopem se nachází malá lovecká chata..
Nejpravděpodobnější podílníci jsou Jan Šesták z Mlékosrb a farář Unka (zemřel 1390). V roce 1395 je zde uváděn Mikuláš Kokot ze Slemene. První zmínka o vlastní tvrzi je z roku 1397, kdy jí vlastnil syn Jana Šestáka z Mlékosrb Unka, který žádal, aby na tvrz třikrát týdně docházel kněz. Unka byl pravděpodobně majitelem panství už od roku 1395 a vlastnil ho až do své smrti v roce 1429. Protože zemřel bezdětný, zdědili po něm tvrz Dobřan z Kochovic a Vaněk Kavalec z Lipoltic. Tito majitelé vlastnili panství s tvrzí v rozmezí let 1429–1437. Od roku 1437 patřilo panství s tvrzí bratrům Karlu a Jiřímu z Puchorad, kdy druhý je zmiňovaný ještě v roce 1451. Posledním majitelem tvrze a samostatného panství byl Jan Epík z Krucemburka. Koncem 15. století bylo panství připojeno k chlumeckému a tvrz se už v roce 1521 nepřipomíná. Ves, která byla v okolí tvrze, zanikla za třicetileté války. Dle nálezu dlaždice s erbem na tvrzišti vlastnil tvrz v neznámé době rod Dohalských, nebo jejich příbuzní. Zdi zde bylo možno spatřit ještě před druhou světovou válkou, kdy byly rozebrány. Po roce 1959 byla větší část dispozice tvrziště narušena intenzivní zemědělskou činností..