
Nechanice - německy Nechanitz - jsou město v okrese Hradec Králové, 15 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o něm je z roku 1228, kdy jako svědci na darovací listině krále Václava I., ve které daruje část pokut na spásu duše svého bratra litomyšlskému klášteru, vystupuje Vítek starší (otec prvního doloženého držitele zdejší tvrze Záviše z Nechanic a předek pánů z Krumlova) a kaplan Petr z Nechanic (nesprávně uváděný jako předek pánů z Rožmberka, byl tzv. klientem ne Rožmberků, ale pánů z Krumlova). Zdejší množství pamětihodností je uvedeno v přilehlých heslech nebo je najdete v Seznamu kulturních památek v Nechanicích. Město stojí ve Východolabské tabuli; podél severního a západního okraje protéká řeka Bystřice, jejíž tok je zde součástí přírodní památky Bystřice. Autobusové spojení má s Hradcem Králové a Novým Bydžovem. Z města vychází červená turistická stezka (vede i kolem zámku Hrádek u Nechanic) a končí ve Lhotě pod Libčany; cyklotrasy č. 14, 4289 a 4292.
V jeho horní části je vytesán reliéf jezdce na koni a pod ním je nápis:
SELSKÁ
JÍZDA
VĚRNI NÁRODU A PŮDĚ
5. - 6. 7. 1947
NA PAMĚŤ TĚCH, KTEŘÍ NEZRADILI
A NIKDY SE NEVZDALI.
To vše bylo trnem v oku nejdříve fašistického režimu a poté i komunistů, kteří jí zasadili poslední ránu. Po 2. světové válce se venkov snažil navázat na předválečnou tradici. Komunisté však od počátku usilovali o její rozbití. Nechanické události se tak staly zkouškou bezpečnostních složek na blížící se únorový převrat 1948. V červenci 1947 komunisty řízené vedení ministerstva vnitra zakázalo závody koní pořádané Selskou jízdou v Nechanicích a k dodržení zákazu nasadilo policii. I přesto byla částečně povolena zástupcem ministerstva vnitra díky napjaté situaci část programu, nástup selských jízd a projev. Po projevu byla Selská jízda ukončena. Tato tzv. Nechanická aféra se stala předehrou převzetí moci komunistickou stranou v únoru 1948. K obnovení Selských jízd došlo až po sametové revoluci..