kostel sv. Jakuba Většího

Barokní přestavba byla provedena za hraběte Jana Adama Michny z Vacínova v letech 1707-1710, který vlastnil Kratonohy v letech 1701–1716. Tehdy se stal kostel opět farním. Jeho interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Kristovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar otevřené tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to, že manželka majitele panství Jana Adama Michny z Vacínova byla Španělka, lze tedy předpokládat, že interiér kostela je prací španělských umělců. Křtitelnice pochází z roku 1604. V současné podobě je kostel jednolodní, obdélný, s trojboce uzavřeným presbytářem se sakristií na severní straně a s panskou oratoří v patře. V západním průčelí stojí hranolová věž z r. 1707. Zevně jsou opěráky a segmentově uzavřená okna s šambránami s uchy a kapkami, okna v presbytáři jsou oválná, v nároží věže jsou pilastry. Portál do lodi je barokní, rámovaný pravoúhlým ostěním s uchy, portál do sakristie je uzavřen půlkruhově. Stěny uvnitř kostela jsou členěny pilíři s toskánskými hlavicemi, oratoř je otevřena do presbytáře obdélnými okny. Presbytář je sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a v závěru konchou s lunetami, loď pak dvěma poli valené klenby s lunetami, triumfální oblouk je půlkruhový, na vrcholu vítězného oblouku kostela je alianční erb vymalovaný v plasticky bohatě zdobených kartuších, kde se michnovský znak objevuje společně s heraldickým znakem Michnovy manželky Marie Karoliny von Wopping. Klenba celého kostela je pokryta bohatou štukovou dekorací s ikonograficky výjimečnými freskami zobrazujícími Kristovo mládí a malbami symbolů a nápisů. Sklomalby od J. Veselého jsou ze začátku 20. století. Kruchta pochází z doby kolem r. 1710, uprostřed je konvexně prohnutá, nesena dvěma karyatidami a vespod je kazetovaná. Současné varhany v kostele postavil r. 1905 Josef Kobrle (1851-1919), varhanář z Lomnice nad Popelkou a nahradil barokní stroj Pavla Františka Horáka z r. 1773. Vnitřní zařízení je vesměs barokní. Kromě hlavního oltáře v podobě štukové jeskyně se sochou sv. Jakuba uprostřed a se sochami sv. Petra a Pavla po stranách jsou zde dva boční oltáře. Levý z doby kolem r. 1700 je zasvěcen sv. Anně, pravý oltář Panny Marie Karlovské pochází z poloviny 18. stol. Ojedinělá kazatelna ve tvaru otevřené tlamy velryby, v níž stával kněz, působí z dnešního pohledu až nevkusně. Reliéfy křížové cesty na stěnách z počátku 20. stol. pocházejí pravděpodobně z dílny rodu Suchardů v Nové Pace. Kostel sv. Jakuba Většího je sice kostelem farním, avšak farnost Kratonohy je v současnosti administrována z farnosti Dobřenice. Konají se zde pravidelné bohoslužby.