Velešice - kostel
© Jiří Špaček, 9/2016
Nevelká ves nad levým břehem Cidliny je prvně zmíněna i s mariánským kostelem r. 1355. Její význam zdůrazňovala tvrz, která stávala poblíž kostela, avšak beze zbytku zanikla. Ves v minulosti patřila k městečku Vysoké Veselí, nyní je tato osada, která nemá ani 20 stálých obyvatel, místní částí obce Sběř, ležící na druhém břehu řeky. Ze Sběře, kterou prochází silnice III. třídy od Vysokého Veselí do Smidar, vede do Velešic krátká odbočka. Turistické značky Velešicemi neprocházejí, vede tu pouze trasa dlouhé naučné stezky Češov-Vysoké Veselí. Není tu ani železnice, nejbližší nádraží ve Smidarech je vzdáleno přes 7 km.
Nynější kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Velešicích je výrazná stavba české lidové pozdní renesance se vzácným soudobým kamenickým dekorem. Kostel tu byl postaven již před r. 1355, jeho presbytář byl však nově vystavěn v r. 1581 a loď Janem Baptistou Vlachem v r. ...1611. Opravován byl v r. 1936. Uvnitř kostela jsou staré pískovcové a mramorové náhrobky, jeden z nich s ostatky Mikuláše Bořka Dohalského z Dohalic. Před hlavním oltářem je hrobka s letopočtem 1700, která byla určena pro rodinu Zárubovu, nikdy však nebyla použita a zůstala prázdná. Ve hřbitovní zdi jsou zasazeny čtyři náhrobky rodiny Volanských z Volanic z konce 16. století. Kostel byl původně spojen s tvrzí na návrší, nejspíše chodbou vedoucí do zrušené oratoře nad dnešní sakristií. Okolní hřbitov byl rozšířen do návsi v r. 1858. Mezi významné majitele zdejšího panství patřil rod Bořků z Dohalic, kteří Velešice získali sňatkem r. 1533. Jeden z rodu, Jaroslav Bořek Dohalský z Dohalic, nechal na památku rodičů i jako poděkování za přestálou morovou ránu v r. 1617 zasadit poblíž kostela lípu. Má to být právě památná a dodnes obdivovaná Velešická lípa. Rod Bořků Dohalských z Dohalic, který žije v ČR dodnes, vlastnil Velešice až do r. 1672. Připomíná ho dvojice renesančních erbů nad vchodem do věže. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je orientovaná jednolodní obdélná stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem. Při severní straně je obdélná sakristie, při jižní pak čtvercová předsíň a hranolová věž. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové klenby a po jeho jižní straně se nachází kamenná panská oratoř na krakorcích s bohatě zdobenou čelní stěnou. Renesanční portálek představuje vstup do sakristie. Půlkruhový triumfální oblouk nese letopočet 1581, odpovídající stavbě presbytáře. Kostelní loď je sklenuta dvěma poli křížové klenby a na severní stěně nese nápis o dokončení stavby r. 1611. Zařízení je vesměs novogotické z doby kolem r. 1880 od jičínského řezbáře J. Stoklasy. Obrazy na bočních oltářích zhotovil malíř J. Vysekal ml. v r. 1886. V presbytáři jsou hodnotné obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Aloise od Ignáce Raaba z poloviny 18. století. Kostel je nyní filiálním ve farnosti Vysoké Veselí, bohoslužby se tu však konají jen příležitostně.
|
Přihlášení |
