Barchůvek

Vodní tvrz vznikla nejdříve v druhé polovině 16. století a nejpozději počátkem 17. století. V roce 1551 dědí Barchůvek Jiří Dobřenský z Dobřenic. Po něm se stává majitelem Felix Štastný Panský ze Střezetic, který byl za účast na stavovském povstání v roce 1624 odsouzen k manství a v roce 1631 kupuje tento statek s tvrzí Jan Karel König. V roce 1654 jsou uváděni jako majitelé panství sirotci po Matěji Jeníkovi. V letech 1654–1690 vlastní Barchůvek rytíř Jeník Ctibor Zásadský z Gemsedorfu V 17. století získávají Barchůvek Vančurové z Řehnice. V průběhu 17. století tvrz zaniká a v roce 1690 staví Jiří Jindřich Vančura z Řehnice barokní zámeček. V roce 1774 kupuje Barchůvek Anna z Ehrenberga a dále v roce 1780 prodává baronu Obiteckému z Rabenhauptu, v letech 1790–1809 ho vlastní jeho syn Jan Baptista Burqhardt, po něm jeho syn Jan Nepomuk a po něm od roku 1835 jeho vnuk Leopold Burghardt. Po něm se stává od roku 1844–1852 majitelem Jan hrabě Thun z Hohenštejna, který dál prodává panství manželům Urbanovým. V roce 1872 kupuje panství Gustav z Dürenfeldu, který je dál v roce 1875 prodává Antonínu Milnerovi. Ten tento statek prodává Vaclavu A. Fišerovi, který nechává v roce 1911 zámeček zbořit a nedaleko místa kde stál, postavit secesní vilu.