© Jan P. Štěpánek 07/2013
Patrně největší cihlový gotický kostel v Čechách byl zřejmě zamýšlen jako basilika s dlouhým chórem a věžemi v koutech mezi ním a bočními loděmi. Ty však byly nakonec postaveny vyšší, což způsobilo, že hlavní loď je bez oken a chrám je tedy pseudobasilikou. Celý chrám je zaklenut křížovými klenbami (závěr šestipaprsčitý) s kamennými žebry. Mezilodní arkády jsou hrotité, nesené čtverhrannými sloupy. Presbytář je stejně vysoký a široký jako hlavní loď. Kostel pochází z let cca 1340–60, jako poslední se dostavovaly horní části věží, tzv. Královská předsíň a jižní sakristie. Kostel značně poznamenala puristická restaurace, z té doby většina vnitřního zařízení, severní sakristie, řada kamenických článků (včetně části "Královské předsíně"), z poslední etapy pak zakončení obou věží.
Současný kostel nahradil svého předchůdce, zničeného požárem roku 1339. Výstavba skončila kolem roku 1360 (věže, "Královská předsíň", jižní sakristie). Poškozen požárem roku 1407, obnova se táhla do konce 15. století (nový požár 1484). Po zřízení biskupství roku 1664 barokně upraven interiér, v letech 1788–9 celý kostel. Puristická restaurace z let 1864–76 (Fr. Schmoranz) vedla k likvidaci barokního vnitřního zařízení a jeho náhradě novogotickým. V letech 1901 upraveny do současné podoby věže (L. Lábler). Po roce 1989 proběhla důkladná oprava s ponecháním regotisované podoby.
|
Přihlášení |
