R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.
Hlavní obrázek místa
Kresba z doby před rokem 1886 zachycující hostinec Na Kopečku, který stával na místě hradu
© T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
Nový Bydžov vznikl před r. 1305, kdy byly z podnětu krále Václava II. funkce staré trhové vsi, nynějšího Starého Bydžova, přeneseny na příhodnější místo k řece Cidlině. Toto nové místo mohlo být lépe opevněno a bylo výhodnější i z hlediska provozování obchodu. Již krátce po svém založení bylo město (ještě za krále Václava II.) zastaveno a znovu vyplaceno r. 1311 králem Janem Lucemburským. Jako komorní město bylo podřízeno městu Hradci Králové a správu zde vykonával hradecký purkrabí. V té době došlo k většímu opevňování města a snad i ke stavbě hradu, který se poprvé připomíná snad již r. 1323. Z výhod královského města se Nový Bydžov dlouho netěšil, jako jeden z mnoha statků bylo město postoupeno r. 1325 lénem jednomu z králových věřitelů Benešovi z Vartemberka. Pod vládou Vartemberků byl Nový Bydžov až do r. 1393, kdy se jedna část zadluženého statku stala majetkem krále Václava IV. a druhá část připadla dalšímu z věřitelů Smilovi z Pardubic a Rychmburka. V 15. století se majitelé panství často střídali. Převážně ho znovu vlastnili příslušnici rodu Vartemberků. Vlastnické vztahy byly složité, k čemuž přispívala zejména okolnost, že statek byl většinou rozdělen na několik dílů. Majitelé obývali hrad jen příležitostně. Více sloužil jako sídlo správy a purkrabích. R. 1516 prodal Havel Zvířetický, poslední majitel Nového Bydžova z rodu Vartemberků, hrad a město Bydžov s předměstím Vilémovi z Pernštejna. Protože Pernštejnové spravovali novobydžovský statek z Pardubic, hrad přestal sloužit svému původnímu účelu a začal rychle pustnout. R. 1526 již neměl charakter opevněného sídla, připomíná se jako „panský dům“. Do r. 1569 zde sídlili purkrabí, stavba zanikla zřejmě během třicetileté války. Místo, kde hrad stával, je zcela pokryto městskou zástavbou. Zůstalo po něm jen místní pojmenování Na kopečku či Na hradčanech v prostorách,…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda 1984 (doplněno redakcí), 24.2. 2006
Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK), Nový Bydžov

Místa v okolí

 kostel sv. Vavřince
 synagoga
 radnice
 Husův sbor
 Sloupno
 Skřivany
 kostel sv. Prokopa
 Libeň
 sušárna čekanky
 Mlékosrby
 kaple Panny Marie
 Barchůvek
 Luková
 Smidary
 Kosice
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 Barchov
 kostel sv. Jiří
 Hlušice
 Přestavlky
 Kosice
 Chotělice
 Babice
 Vlkov nad Lesy
 Podlesí
 loretánská kaple
 Kozelkova vila
 Karlova Koruna
 Sekeřice
 Myštěves
 kostel sv. Voršily
 Sekeřice
 Vysoká
 Chlumec nad Cidlinou
 kostel sv. Václava
 Ohnišťany
 Nechanice
 Staré Smrkovice
 Kunčice
 Obědovice
 Vysoké Veselí
 Kratonohy
 akvadukt u Komárova
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Klamoš
 Stračov
 Volanice
 Hrádek u Nechanic
 Stračov
 Obora
 Bašnice
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Prokopa
 Hradišťko
 Češovské valy
 synagoga
 kostel sv. Markéty
 Dobřenice
 kostel sv. Klimenta
 Radíkovice
 kostel sv. Prokopa
 Kasalice
 Korce
 Sobčice
 panský dvůr
 kostel sv. Vavřince
 Libčany
 Žáravice
 Libčany
 Dohalice
 Rohoznice
 Rohoznice
 Choťovice
 Holovousy
 kostel sv. Vojtěcha
 Stará Báň
 Škroupův dům
 radnice
 fara
 Hořice
 kaple sv. Marka
 Jeřice
 Hořice
 Hořice
 Jičíněves
 Pustohrad u Hořic
 Jičíněves
 fara
 kostnice
 kostel sv. Gotharda
 rozhledna Pod Strání
 kostel sv. Vojtěcha
Základní informace místa
ID místa: 561
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 24.2.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama