Nový Bydžov

Nový Bydžov vznikl před r. 1305, kdy byly z podnětu krále Václava II. funkce staré trhové vsi, nynějšího Starého Bydžova, přeneseny na příhodnější místo k řece Cidlině. Toto nové místo mohlo být lépe opevněno a bylo výhodnější i z hlediska provozování obchodu. Již krátce po svém založení bylo město (ještě za krále Václava II.) zastaveno a znovu vyplaceno r. 1311 králem Janem Lucemburským. Jako komorní město bylo podřízeno městu Hradci Králové a správu zde vykonával hradecký purkrabí. V té době došlo k většímu opevňování města a snad i ke stavbě hradu, který se poprvé připomíná snad již r. 1323. Z výhod královského města se Nový Bydžov dlouho netěšil, jako jeden z mnoha statků bylo město postoupeno r. 1325 lénem jednomu z králových věřitelů Benešovi z Vartemberka. Pod vládou Vartemberků byl Nový Bydžov až do r. 1393, kdy se jedna část zadluženého statku stala majetkem krále Václava IV. a druhá část připadla dalšímu z věřitelů Smilovi z Pardubic a Rychmburka. V 15. století se majitelé panství často střídali. Převážně ho znovu vlastnili příslušnici rodu Vartemberků. Vlastnické vztahy byly složité, k čemuž přispívala zejména okolnost, že statek byl většinou rozdělen na několik dílů. Majitelé obývali hrad jen příležitostně. Více sloužil jako sídlo správy a purkrabích. R. 1516 prodal Havel Zvířetický, poslední majitel Nového Bydžova z rodu Vartemberků, hrad a město Bydžov s předměstím Vilémovi z Pernštejna. Protože Pernštejnové spravovali novobydžovský statek z Pardubic, hrad přestal sloužit svému původnímu účelu a začal rychle pustnout. R. 1526 již neměl charakter opevněného sídla, připomíná se jako „panský dům“. Do r. 1569 zde sídlili purkrabí, stavba zanikla zřejmě během třicetileté války. Místo, kde hrad stával, je zcela pokryto městskou zástavbou. Zůstalo po něm jen místní pojmenování Na kopečku či Na hradčanech v prostorách,…  číst dále