R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.
Hlavní obrázek místa
Kresba z doby před rokem 1886 zachycující hostinec Na Kopečku, který stával na místě hradu
© T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999
Nový Bydžov vznikl před r. 1305, kdy byly z podnětu krále Václava II. funkce staré trhové vsi, nynějšího Starého Bydžova, přeneseny na příhodnější místo k řece Cidlině. Toto nové místo mohlo být lépe opevněno a bylo výhodnější i z hlediska provozování obchodu. Již krátce po svém založení bylo město (ještě za krále Václava II.) zastaveno a znovu vyplaceno r. 1311 králem Janem Lucemburským. Jako komorní město bylo podřízeno městu Hradci Králové a správu zde vykonával hradecký purkrabí. V té době došlo k většímu opevňování města a snad i ke stavbě hradu, který se poprvé připomíná snad již r. 1323. Z výhod královského města se Nový Bydžov dlouho netěšil, jako jeden z mnoha statků bylo město postoupeno r. 1325 lénem jednomu z králových věřitelů Benešovi z Vartemberka. Pod vládou Vartemberků byl Nový Bydžov až do r. 1393, kdy se jedna část zadluženého statku stala majetkem krále Václava IV. a druhá část připadla dalšímu z věřitelů Smilovi z Pardubic a Rychmburka. V 15. století se majitelé panství často střídali. Převážně ho znovu vlastnili příslušnici rodu Vartemberků. Vlastnické vztahy byly složité, k čemuž přispívala zejména okolnost, že statek byl většinou rozdělen na několik dílů. Majitelé obývali hrad jen příležitostně. Více sloužil jako sídlo správy a purkrabích. R. 1516 prodal Havel Zvířetický, poslední majitel Nového Bydžova z rodu Vartemberků, hrad a město Bydžov s předměstím Vilémovi z Pernštejna. Protože Pernštejnové spravovali novobydžovský statek z Pardubic, hrad přestal sloužit svému původnímu účelu a začal rychle pustnout. R. 1526 již neměl charakter opevněného sídla, připomíná se jako „panský dům“. Do r. 1569 zde sídlili purkrabí, stavba zanikla zřejmě během třicetileté války. Místo, kde hrad stával, je zcela pokryto městskou zástavbou. Zůstalo po něm jen místní pojmenování Na kopečku či Na hradčanech v prostorách,…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda 1984 (doplněno redakcí), 24.2. 2006
Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK), Nový Bydžov

Místa v okolí

 kostel sv. Vavřince
 synagoga
 radnice
 Husův sbor
 Sloupno
 Skřivany
 kostel sv. Prokopa
 Libeň
 sušárna čekanky
 Mlékosrby
 Barchůvek
 Luková
 Smidary
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Jiří
 Barchov
 kostel sv. Jiří
 Hlušice
 Přestavlky
 Kosice
 Chotělice
 Babice
 Vlkov nad Lesy
 Podlesí
 loretánská kaple
 Kozelkova vila
 Karlova Koruna
 Sekeřice
 Myštěves
 kostel sv. Voršily
 Sekeřice
 Vysoká
 Chlumec nad Cidlinou
 kostel sv. Václava
 Ohnišťany
 Nechanice
 Staré Smrkovice
 Kunčice
 Obědovice
 Vysoké Veselí
 Kratonohy
 akvadukt u Komárova
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Klamoš
 Stračov
 Volanice
 Hrádek u Nechanic
 Stračov
 Obora
 Bašnice
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Prokopa
 Hradišťko
 Češovské valy
 kostel sv. Markéty
 Dobřenice
 synagoga
 kostel sv. Klimenta
 Radíkovice
 kostel sv. Prokopa
 Kasalice
 Korce
 Sobčice
 panský dvůr
 Libčany
 kostel sv. Vavřince
 Žáravice
 Libčany
 Dohalice
 Rohoznice
 Rohoznice
 Choťovice
 Holovousy
 kostel sv. Vojtěcha
 Stará Báň
 Škroupův dům
 radnice
 fara
 Hořice
 kaple sv. Marka
 Jeřice
 Hořice
 Hořice
 Jičíněves
 Pustohrad u Hořic
 Jičíněves
 fara
 kostnice
 kostel sv. Gotharda
 rozhledna Pod Strání
 kostel sv. Vojtěcha
Základní informace místa
ID místa: 561
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 24.2.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama