
Jednolodní obdélníková stavba s pravoúhlým presbytářem s obdélníkovou sakristií po severní straně a hranolovou věží před západním průčelím. Uvnitř jsou stěny lodi členěny pilíři se sdruženými pilastry. Strop je sklenut dvěma poli valené klenby. Zařízení kostela je raně barokní z konce 17. století.
Hlavní oltář je pravoúhlý a rozvilinový (akantový s páskou). Uprostřed je umístěn obraz Všech svatých a vrcholem oltáře je koruna. Autorem obrazu je F. Rozyna a pochází z roku 1690. Na moderních konzolách jsou na hl. oltáři umístěny sochy sv. Václava a Ludmily (z let 1730–40). V té době byla čelní strana menzy doplněna o rokokovou řezbu Smrt sv. Ignáce z Loyoly se dvěma donátory. Vedle umístěny dva vedlejší oltáře s akantovými oválnými rámci. V pravém je umístěn obraz sv. Ignáce a na vrcholu soška Ježíška jako děcka – krále. Nalevo obraz Sv. rodiny se sv. Annou.
Kazatelna má boltcové ornamenty a na stříšce sochu Krista jako Salvatora mundi, pocházejícího z roku 1690.
Zevně jsou na kostele umístěny náhrobníky. Figurální, pocházející z roku 1566, a erbovní, pocházející z roku 1575. Kolem kostela se nachází starý zrušený hřbitov, který obsahuje mnoho náhrobků z prusko-rakouské války v roce 1866. Za presbytářem je umístěna pozdně klasicistní hrobka rodiny Riedlovy z doby před rokem 1900. Při zdi presbytáře je novoklasicistní náhrobek od J. F. J. Černého z Hořic.
Před kostelem stojí kamenný kříž z roku 1887. Autorem byl Jan Vašata z Hořic. Na bráně hřbitova je umístěn Anděl života a smrti, který vzešel z hořické sochařské školy po roce 1900.
Labuškou. Raritou kostela jsou dvě dělostřelecké koule z bitvy roku 1866, zazděné ve fasádě věže kostela. Ta byla při bitvě značně poškozena. Při následných opravách byla věž snížena..