Unikátní pozdně barokní roubený kostel na místě staršího dřevěného kostela doloženého v prvé pol. 14. stol. Na počátku 16. století vyhořel. Dnešní podoba je z l. 1778–1782. V roce 1837 je omítnut vnitřek i vnějšek kostela, dnes opět bez omítky.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 03/2008
Stavba je unikátním příkladem pozdně barokního dřevěného kostela. Zajímavý je její symetrický půdorys, využívající formy vrcholně barokní palácové architektury. Ke střední, obdélníkové části lodi přiléhají dvě užší, symetricky postavené boční části. Centrální část slouží jako chrámová loď, východní přístavek jako presbytář a západní jako kruchta. V pokračování bočních částí přiléhají ještě dva výrazně nižší, symetricky postavené přístavky, které sloužily jako sakristie a márnice. Kostel je kryt šindelem, střecha je mansardová, uprostřed stavby je sankustníková věžička.
Milan Caha (Zdroj: Ebel, M., Škabrada J.: Stavba roubeného omítaného kostela v Loučné Hoře v letech 1778–1780, in: Průzkumy památek I/1995), 10.10. 2008
historie

Pozdně barokní roubený kostel stojí uprostřed bývalého hřbitova na místě staršího, rovněž dřevěného, kostela. O předchůdci dnešního kostela se nedochovaly doklady, které by uváděly jeho stáří či podobu. Jeho zasvěcení by mohlo naznačovat již románský původ. Doložen je v první polovině 14. století, kdy byl uváděn jako farní, s patronátem Jana Lučiny. Na počátku 16. století, snad v roce 1513, vyhořel. Byl brzo obnoven, ale v roce 1651 je opět uváděn jako zpustlý. Rekonstruován byl v roce 1678. O sto let později byl kostel opět v dezolátním stavu a bylo rozhodnuto o celkové přestavbě. Výstavba dnešního kostela začala roku 1778, roku 1780 byl vysvěcen a dokončen byl roku 1782. V roce 1837 je omítnut vnitřek i vnějšek kostela, hliněná podlaha je nahrazena za cihlovou. Roku 1857 byly v kostele umístěny varhany, roku 1894 neogotický oltář. Kostel po celé 20. století chátral a procházel postupně většími či menšími…  číst dále

Milan Caha (Zdroj: Ebel, M., Škabrada J.: Stavba roubeného omítaného kostela v Loučné Hoře v letech 1778–1780, in: Průzkumy památek I/1995), 10.10. 2008

Půdorys místa

půdorys kostela podle zaměření z r. 1932
© Martin Ebel, Jiří Škabrada: Stavba roubeného omítaného kostela v Loučné Hoře v letech 1778-1780, Průzkumy památek I/1995, Památkový ústav Středních Čech v Praze, Praha 1995
Obrázek
Královéhradecký kraj,  Hradec Králové  (HK), Loučná Hora

Místa v okolí

 Smidary
 kostel sv. Stanislava
 Chotělice
 Podlesí
 kostel sv. Václava
 Ohnišťany
 Staré Smrkovice
 Skřivany
 Myštěves
 Vysoká
 Sloupno
 kostel sv. Mikuláše
 Vysoké Veselí
 kostel sv. Prokopa
 Obora
 synagoga
 radnice
 Husův sbor
 kostel sv. Vavřince
 Nový Bydžov
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Prokopa
 Sobčice
 Bašnice
 Hlušice
 Volanice
 Sekeřice
 Sekeřice
 Libeň
 Hradišťko
 Ostroměř
 kostel sv. Václava
 Holovousy
 Stračov
 Stračov
 Kovač
 Chloumky
 Barchůvek
 sušárna čekanky
 Konecchlumí
 Milíčeves
 Češovské valy
 kostel sv. Jiří
 Nechanice
 Tuř
 radnice
 Mlékosrby
 Mlázovice
 Kamenice
 Barchov
 Hořice
 Hořice
 Hořice
 Luková
 akvadukt u Komárova
 kostel sv. Vavřince
 Babice
 Pustohrad u Hořic
 Kunčice
 Jeřice
 Vlkov nad Lesy
 Kosice
 Jičíněves
 Přestavlky
 Dohalice
 Jičíněves
 Choteč
 Hrádek u Nechanic
 Lázně Bělohrad
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Matouše
 Dolní Přím
 Kratonohy
 Radíkovice
 Miletín
 zvonice
 kostel sv. Václava
 synagoga
 kostel sv. Markéty
 Valdická brána
 Libčany
 synagoga
 Libčany
 Veliš
 Vokšice
 Šluspárk
 Loreta
Základní informace místa
ID místa: 6859
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 10.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama