© Rodochrozit, 07/2013
Stavba je unikátním příkladem pozdně barokního dřevěného kostela. Zajímavý je její symetrický půdorys, využívající formy vrcholně barokní palácové architektury. Ke střední, obdélníkové části lodi přiléhají dvě užší, symetricky postavené boční části. Centrální část slouží jako chrámová loď, východní přístavek jako presbytář a západní jako kruchta. V pokračování bočních částí přiléhají ještě dva výrazně nižší, symetricky postavené přístavky, které sloužily jako sakristie a márnice. Kostel je kryt šindelem, střecha je mansardová, uprostřed stavby je sankustníková věžička.
Pozdně barokní roubený kostel stojí uprostřed bývalého hřbitova na místě staršího, rovněž dřevěného, kostela. O předchůdci dnešního kostela se nedochovaly doklady, které by uváděly jeho stáří či podobu. ...Jeho zasvěcení by mohlo naznačovat již románský původ. Doložen je v první polovině 14. století, kdy byl uváděn jako farní, s patronátem Jana Lučiny. Na počátku 16. století, snad v roce 1513, vyhořel. Byl brzo obnoven, ale v roce 1651 je opět uváděn jako zpustlý. Rekonstruován byl v roce 1678. O sto let později byl kostel opět v dezolátním stavu a bylo rozhodnuto o celkové přestavbě. Výstavba dnešního kostela začala roku 1778, roku 1780 byl vysvěcen a dokončen byl roku 1782. V roce 1837 je omítnut vnitřek i vnějšek kostela, hliněná podlaha je nahrazena za cihlovou. Roku 1857 byly v kostele umístěny varhany, roku 1894 neogotický oltář. Kostel po celé 20. století chátral a procházel postupně většími či menšími rekonstrukcemi..
|
Přihlášení |
