kostel sv. Josefa

Ke kněžišti přiléhá ze severu kaple sv. Václava a z jihu sakristie. Stěny jsou omítnuté, kryt valový taškový, věž hranolová, u vydutých stěn skosená. Na nárožích jsou pseudoiónské pilastry s úseky kladí. Portál na západě je uzavřen půlkruhem. Presbytář i loď jsou zaklenuty valeně s výsečemi, sakristie, kaple a podvěží jsou plochostropé. Novobarokní hlavní oltář z 2. poloviny 19. stol. je zdoben sousoším Svaté Rodiny z r. 1740, pravděpodobně posledním velkým dílem Jiřího Františka Pacáka, hlavního sochaře jezuitů ze Žirče. Boční oltáře Panny Marie Bolestné a sv. Ignáce se sochami pocházejí rovněž z r. 1740 od Řehoře Thényho. Sochy sv. Anny a Jáchyma a novobarokní kazatelna jsou dílem vídeňského sochaře F. Müllera z r. 1880. Varhany pro kostel postavil r. 1804 Franz Umlauf (1743-1808), varhanář z Králík. Doloženy jsou jejich opravy, které provedl r. 1825 Wenzel Kunz z Jaroměře a r. 1894 varhanáři Josef Vanický z Třebechovic pod Orebem a Václav Poláček z Rychnova nad Kněžnou. Do r. 1739 byl kostel obklopen hřbitovem. V kapli sv. Václava jsou čtyři kamenné náhrobníky ze 17. stol..

Původní kostel byl založen r. 1343 Hynkem z Náchoda a byl zasvěcen svatému Václavu. Patronem kostela byl majitel dubeneckého panství rytíř Přibík. Kostel byl poškozen za husitských válek a musel být znovu vystavěn kolem r. 1600. Tento kostel byl poničen Švédy r. 1645. Kolem r. 1660 přišli do Dubence jezuité ze Žirče, kteří mj. obstarali nové zaklenutí kostela. Stavba současného kostela, se začleněním zbytků staršího kostela, byla zahájena v r. 1736 a výstavba věže a rozšíření kostela bylo dokončeno v r. 1738. V té době byl nově zasvěcen sv. Josefovi. V současné době je kostel v péči obce, i když podle katastru nemovitostí je jeho vlastníkem stále římskokatolická církev (farnost při děkanství Dvůr Králové nad Labem). Římskokatolická ho však nevyužívá, pravidelně se tu konají jen bohoslužby řeckokatolické církve. Od r. 1958 je kostel zapsán v seznamu kulturních památek ČR..