© Rodochrozit, 07/2013
Základní disposici kostela tvoří vysoká loď a stejně vysoký chór s trojbokým závěrem. Severozápadní nároží zaujímá vysoká věž. Kostel má tři portály, severní chrání gotická předsíň. Původní středověká sakristie byla přestavěna po roce 1725. Gotická trojlodní stavba je v severním nároží západního průčelí doplněna hranolovitou věží, po severní a jižní straně trojlodí předsíněmi a na jižní straně ještě barokní sakristií. Trojlodí, pětiboce uzavřené kněžiště a předsíně jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou s cihlovými poli, sakristie dvěma poli křížové klenby bez žeber s nástropními štukaturami. Raně barokní portálový hlavní oltář zdobí obrazy Jana Jiřího Heinsche. Levý boční oltář zdobí socha Piety od F. Morávka z roku 1756. Pravý novogotický boční oltář zdobí sochy sv. Václava, sv. Aloise a sv. Jana Nepomuckého z roku 1882. Ve věži jsou umístěny tři zvony, Václav z roku 1507, Median z roku 1574 a nový zvon Vavřinec,… číst dále
Kostel sv. Vavřince byl původně zasvěcen Matce Boží. Stavěn byl asi na přelomu 13. a 14. století. Roku 1311 byl kostel, nebo alespoň jeho podstatná část, vysvěcen. Jako farní kostel je prvně doložen v roce 1358. Tehdy kostel až do husitské doby patřil kanovnické kapitule při kostele sv. Apolináře v Sadské, v roce 1362 přenesené na Nové Město pražské. Od husitského období bylo v kostele zavedeno přijímání pod obojí a kostel i celé město zůstalo utrakvistické, později luteránské, až do roku 1623. Toho roku byla zahájena násilné rekatolizace. Původně gotická stavba byla upravována barokně, hlavně po pol. 17. století a v roce 1772. Horní část věže získala nynější podobu po velkém požáru v roce 1817. I přes tyto úpravy si však kostel ponechal základní gotickou podobu.
|
Přihlášení |
