Dobřenice - kostel
© Jiří Špaček, 08/2017
Obec Dobřenice je prvně zmiňována r. 1339, který je někdy označován i za rok jejího založení rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic. V současnosti leží v jihozápadním výběžku okresu Hradec Králové. Severojižním směrem jí prochází silnice II/323 v úseku mezi Nechanicemi a Rohovládovou Bělou. Severním okrajem zástavby prochází také železniční trať 020 z Prahy do Hradce Králové, na níž je zřízeno i nádraží Dobřenice. Jeho podstatná část však již stojí na katastrálním území sousední obce Syrovátka. Dobřenice dnes mají asi 600 obyvatel a jejich historické centrum tvořila původně rodová tvrz Dobřenských z Dobřenic, později přestavěná na zámek (viz samostatné heslo). V blízkosti zámku, nyní přímo u průjezdní silnice stojí kostel sv. Klimenta.
Dobřenický kostel sv. Klimenta již svým patrociniem naznačuje svou starobylost. ...Původní gotická stavba pocházela patrně již z 13. stol., byla však zbourána r. 1739. Při tomto bourání byla nalezena autentika, dokládají existenci kostela již r. 1336. Na jeho místě byl postaven r. 1740 J. Neuerem z Prahy nový barokní kostel. Je to jednolodní obdélná stavba s hranolovou věží nad pravoúhlým presbytářem, po jehož stranách se nacházejí oratoř a sakristie. Západní průčelí vrcholí štítem s volutami po stranách. Ve štítě se nachází nika se sochou sv. Klimenta z doby po r. 1740. Presbytář je uvnitř zakončen výklenkem zaklenutým elipsovitou kupolí. Triumfální oblouk je stlačený a loď uzavřena valenou klenbou se štukovým zrcadlem a s lunetami. Klenba kostela je pokryta bohatou štukovou dekorací. Hlavní oltář je rokokový z doby kolem r. 1740 a jako celek znázorňuje zázrak sv. Klimenta. Uprostřed má obraz patrně od Ignáce Raaba a po stranách soudobé sochy sv. Ivana a Víta. Po stranách triumfálního oblouku je vpravo oltář sv. Jana Nepomuckého a naproti němu kazatelna se zpovědnicí pod ní. Vše je z doby stavby kostela a z dílen chrudimských řezbářů Rohrbacha nebo Procházky. V lodi jsou ještě dva boční rokokové oltáříky z 1. pol. 18. stol. a dále sochy Nejsvětějšího Srdce Páně, Panny Marie a čtyř světců z 1. pol. 20. stol. Jsou tu i dva monumentální obrazy Narození Páně a Klanění tří králů z počátku 18. stol., velký obraz pod kruchtou Kristus padá pod křížem byl patrně původně součástí křížové cesty. Barokní varhany pro kostel zhotovil r. 1760 Pavel František Horák (1727-1822), varhanář z Kutné Hory. Uprostřed kostela je hrobka rodu Dobřenských. Před kostelem se nachází schodiště s barokními sochami sv. Prokopa a Ivana z doby kolem r. 1740. Kolem kostela se rozkládal historický, dnes již zrušený hřbitov, který obec nahradila novým na východním okraji zástavby. Při severní straně kostela se nachází hrobka býv. majitele panství JUDr. Karla Löwensteina, jinak předsedy správní rady plzeňské Škodovky. Honosná hrobka s jónskými sloupy a podzemní kryptou pochází z let 1935-1936. Kolem ní je v kostelní zdi zazděna řada renesančních náhrobků, mladší náhrobky z 19. stol. jsou zazděny ve zdi hřbitovní. Kostel sv. Klimenta je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby..
|
Přihlášení |
