Židovské město, Špalíček

Židovské město a soubor domů Špalíček

První zmínka o Židech v Prostějově pochází z r. 1445. Avšak až v r. 1454, zde se svolením vrchnosti, pánů z Kravař, dochází k většímu usídlení. To vzniklo v prostoru za bývalým augustiniánským klášterem u jižních a později i severních hradeb města. Vznikl tak soubor dvou lokalit, což na Moravě nebylo nijak neobvyklé. Nové domy přibývaly výstavbou, ale i koupí od křesťanských sousedů, kteří tak byli postupně vytlačeni. Počátkem 18.stol. židovské domy z poloviny obklopovaly farní kostel a židé měli většinu prodejních krámků v loubí městské radnice. Vývoj zástavby probíhal chaoticky a byl ovlivňován zvláště četnými požáry, především pak požárem v r. 1697. Aby se nakonec předešlo podobným tragédiím, bylo rozhodnuto v pol. 19. stol., že veškeré dřevěné přístavky a chatrné budovy budou odstraněny a přízemní budovy vystavěny na patro. Největším zásahem do židovského města, bylo však rušení hradeb koncem 19. stol.. Tou dobou proběhlo zboření Staré synagogy a výstavba Nového templu a školy. Historické prameny uvádějí v Prostějově koncem 16. stol. 59 domů a asi 600 Židů, r. 1639 to bylo 64 domů, v r. 1834 pak 58 domů a 1742 Židů. Hlavní židovská čtvrť se skládala z bloku domů oddělených ulicemi, tří výhradně a tří částečně v držení Židů. Severní část v dnešní Školní ulici, pak z bloku přilehlého k hradbám. V r. 1930 ve městě žilo 1442 Židů, ti kteří před Hitlerovou zvůlí neutekli, byli následně vyhlazeni. Osud židovského města se naplnil na konci 2. sv. války. - několik domů bylo na jaře r. 1945 zničeno pumovými útoky při náletech. Další vinou nedostatečné údržby byly zbourány.Do počátku 70. let minulého století, bylo zbouráno asi 15 domů, do r. 1989 dalších asi 45. Obrovské proluky v centru města byly částečně a ne zrovna šťastně využity pro výstavbu městské tržnice a neupraveného parkoviště.…  číst dále