
Vodní pevnůstka Salzerova reduta II spolu s Korunní pevnůstkou, Vodními kasárnami a Terezskou bránou patří mezi přední památky barokní bastionové pevnosti Olomouc. Salzerova reduta II se nachází na prozatím bezejmenném ostrově na řece Moravě v krajském městě Olomouci v části Hodolany. Dodnes je jedinou zachovalou pevnůstkou z původních čtyř, které chránily přístupové cesty k Olomoucké pevnosti od jihu. Někdy se objekt nazývá také Ferdinandova pevnůstka zřejmě podle nápisu nad bránou, kde je i datace přestavby. K objektu se dá dostat z Wittgensteinovy ulice, ale nejlépe je vidět z protějšího břehu. Pevnůstku si lze však prohlédnout pouze zvenčí a u vchodu si můžete přečíst informační ceduli.
Svůj název zdědily po právě zbořené vsi Salzergut, která musela ustoupit nově budované olomoucké pevnosti. Její obyvatelé se odstěhovali a založili novou ves zvanou Nový Svět, která je dnes také součástí města. Tyto pevnůstky se aktivně podílely na obraně Olomoucké pevnosti při pruském obléhání v roce 1758. Boční palba z těchto pevnůstek způsobila pruskému obléhacímu sboru velké ztráty na životech i materiálu. Salzerova reduta II navíc také chránila stavidlo na hlavním toku řeky Moravy sloužící k zatopení předpolí pevnosti. Pevnůstka byla chráněna dvojitým vodním příkopem spojeným oběma konci s řekou, takže se v případě ohrožení daly snadno pomocí stavidel zaplavit. Spletí kanálů bylo propleteno celé opevnění Olomoucké pevnosti. V době obléhání se tak celé město stalo ostrovem obklopeným množstvím menších obranných ostrůvků. V letech 1834-1835 byla reduta přestavěna a rozšířena podle tehdejších nejnovějších poznatků a vývoje zbraní. Při přestavbě byl v pevnůstce vybudován objekt pro stálou vojenskou posádku. Další úpravy byly provedeny ještě v roce 1866. Po zrušení statutu Olomoucké pevnosti v roce 1888 byly postupně příkopy zasypány a většina fortifikace musela ustoupit novější zástavbě. Salzerovy reduty II se to však příliš nedotklo, protože měla sloužit ke splnění povinnosti města při případném ubytování dvou a půl eskadrony 4. hulánského regimentu. Na začátku 1. světové války byla v pevnůstce umístěna část vojenské epidemické nemocnice. Po skončení války již pro objekt nebylo vojenského využití a tak připadl městu, které jej od roku 1919 pronajalo olomouckým skautům. Skauti jej využívali do roku 1940. Během okupace sloužil německé armádě a po skončení války jako sklad civilní obrany. V roce 1958 byla pevnůstka zapsána na seznam nemovitých kulturních památek. Po roce 1990 měl být polorozpadlý objekt navrácen skautům, ale ti na obnovu neměli prostředky. Poté pevnůstka přešla do soukromého vlastnictví a byla pod dohledem památkářů zrekonstruována. Krátce sloužila jako restaurace a diskotéka. Od roku 2007 se areál opět nachází na ostrově..