
Fort se nachází v odlehlé části areálu Fakultní nemocnice v Olomouci, v jejímž je vlastnictví a slouží především jako archív. Veřejnosti jsou některé části fortu příležitostně přístupné v rámci dnů kulturního dědictví. Jinak je možné si jej prohlédnout pouze velmi omezeně zvenčí. Forty na Tabulovém vrchu a Šibeničním vrchu byly totožné. O existenci těchto dvou ojedinělých památek většina lidí neměla do nedávna ani tušení. Jejich mohutnost je však běžným lidem skryta, protože se nacházejí ukryta v kopci a aby si mohl zájemce udělat představu, musí se na forty podívat z ptačí perspektivy.
Ve druhé linii obrany se nacházela kasematní hradba se třemi příkopovými kaponiérami. Ve třetí linii byl mohutný, téměř 19 metrů široký podkovovitý val a ve čtvrté linii byl dlouhý kasematový objekt zvaný retuint. Týl fortu byl zajištěn objektem ve tvaru bastionu. Forty na Tabulovém a Šibeničním vrchu jsou oba téměř shodné, v Evropě však nemají obdobu a nejsou ani součástí fortového věnce budovaného později kolem celé olomoucké pevnosti. Proto také nejsou označeny římskými čísly jako ostatní olomoucké forty. Jejich názvy jsou odvozeny od německých názvů kopců, na nichž byly vybudovány, fort Tafelberg se dá tedy přeložit jako fort Tabulový vrch..
Právě z těchto míst útočila v roce 1758 na olomouckou pevnost pruská armáda. Z obavy dalšího útoku byl v letech 1833-1834 Camillem Vacanim vypracován projekt na vybudování dvou samostatných pevnůstek na Šibeničním a Tabulovém vrchu. V roce 1838 začaly výkopové a další přípravné práce potřebné ke stavbě. Podplukovník Emanuel Zitta se svým desetičlenným týmem ještě přepracoval původní Vacaniho projekt. Stavba pevnůstky začala v roce 1839. Podle plánu měla být dokončena již v roce 1844, ale kvůli komplikacím při stavbě fortu na Šibeničním vrchu se práce zpomalily a k dokončení došlo až v roce 1846. Fort se nacházel původně 1100 metrů za hradbami města. Celkové náklady na stavbu činily 500 000 zlatých a pracovalo na ní okolo 300 dělníků. První stálá vojenská posádka sloužila na fortu od roku 1847. Stabilně to bylo okolo 300 mužů a při cvičení okolo 700. V roce 1866 se olomoucká pevnost i všechny forty připravovaly na hrozící pruský útok. V té době sloužilo na Tabulovém vrchu 840 vojáků a pevnůstka byla osazena 23 děly. Po roce 1866 fort sloužil jako kasárny a sklad munice. V roce 1886 byla olomoucká pevnost zrušena a fort Tafelberg sloužil jako ubikace pro důstojníky, kreslírna, sklad zdravotního materiálu a jako archiv. V roce 1958 byl fort na Tabulovém vrchu zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Objekt vlastnila armáda a v roce 2011 byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci..