Oberská vrata

Asi 1 km od Ježova hradu v údolí říčky Okluky neboli Hloučely se nachází ve vojenském újezdu lokalita zvaná Oberská vrata. Jedná se o rozlehlé sídliště v hlubokých lesích. Na severozápadní straně nad Bousínským žlebem je zhruba 0,5 km dlouhý val, který je asi 6 m široký a 2,5 m vysoký. Na svém konci je pravoúhle přesměrován k jihu, kde se po několika metrech ztrácí. Východní a jižní val, který má tvar půlměsíce a jeho jižní část je asi 300 m od Žbánovského žlebu, má mnohem mohutnější val. Ten je dlouhý asi 1 km a má šířku kolem 10 m a výšku asi 3 m. Vzdálenost mezi těmito valy činí asi 1,5 km. Severní a jižní prostor se od opevnění velmi svažuje. Lokalita nebyla nikdy pořádně archeologicky zkoumána. V některých místech se nalezly střepy, které jsou datovány do let 1 500 - 1 000 let př. n. l. Poprvé byla Oberská vrata popsána v roce 1869 F. Faktorem. Lokalitu následně zevrubně zkoumal badatel J. Blekta ve 30. letech 20. století. Ten usoudil, že zde sídlil lid lužické kultury z mladší doby bronzové. Dnes je opevněná lokalita opět v zájmu omezené badatelské činnosti. Je změřeno na 3 825 m valového opevnění, zjištěny tři vstupní prostory, rondelový objekt v areálu a rozloha podle nejnovějších propočtů činí přes 100 ha plochy. Celý prostor osídleného hradiště je převážně zalesněn a bohužel umístěn v nepřístupné části vojenského újezdu Březina na Vyškovsku, což činí velké potíže s výzkumem. Oberská vrata byla známa již ve středověku a činila pomyslnou hranici Plumlovského panství. Písemně jsou doložena Petrem z Kravař v roce 1391. Ležela v tehdejší důležité komunikační tepně do prostor kolonizovaného Drahanska. V lokalitě se od nejstarších dob těžila železná ruda, takže sídliště doby bronzové mělo s velkou pravděpodobností se zpracováváním kovu v místě zkušenost. Budoucnost snad objasní i předpokládanou spojitost s nedalekým oppidem…  číst dále