Stařechovice

Ten se podle tohoto statku tituloval a byl zakladatelem rodové kunštátské stařechovicko-skalské větve. Ves však zřejmě nedržel celou, neboť je z r. 1348–56 znám jistý Zubec, který se po Stařechovicích též psal. Rozsah jeho držby a ani nějaký příbuzenský vztah k Arklebovi není však znám. Jisté však je, že přestože Arkleb získal statky na Jimramovsku a započal se stavbou hradu Skály, celý život si zdejší tvrz podržel a podle ní se tituloval. Zřejmě však ale proto, že hrad asi nestihl dokončit. Stařechovická tvrz tedy paradoxně sloužila v pol. 14. stol. jednomu z nejvlivnějších z moravských pánů té doby jako majetková základna jeho narůstajícímu panství. Dostavba hradu Skály v dalekém Jimramovsku a lhostejnost Arklebova syna Erharta ze Skal byla příčinou toho, že r. 1391 tvrz se vsí získal Erhart starší z Kunštátu. Tvrz však po tomto prodeji zpustla. Hlavním důvodem byla zřejmě dlouholetá nemožnost získání okolních majetků, konflikty mezi markraběcími bratry na Moravě a jistě i neexistence tržního místa. V r. 1398 Erhart st. postoupil Stařechovice s pustou tvrzí, bratranci Ješku Puškovi. Rod Kunštátských však tvrz již neobnovil, neměl k tomu ani důvod protože začátkem 15. stol. získal velkou tvrz v sousedních vsi Čechách (Čechách pod Kosířem). Tvrz ve Stařechovicích se nalézala na jihozápadním okraji vesnice. Rovinou kolem bývalého tvrziště protéká Mlýnský potok, který pravděpodobně napájel okružní příkop. Ten je dnes zahrnut a rovněž zregulované koryto je dnes vedeno poněkud jinou trasou než v minulosti. Z povrchu zahrady za domem čp. 10 se nalézá sotva znatelný pahorek (17x17 m), z něhož na západě je část odtěžena. O šířce příkopu, která byla asi 15 m, vypovídá jen prosednutí terénu na východě a severozápadě.