pohled do otevřeného nádvoří
© de ardoise 05/2005
Fotografování na zámku je zpoplatněno 50 Kč a natáčení 100 Kč. Vstupné je 60 Kč.
Původně gotický vodní hrad je prvně připomínán r. 1321, kdy zastavil král Jan Lucemburský svůj zdejší majetek Jindřichovi z Lipé. Brzy potom jej postoupil Bernardovi z Lipnice a Cimburka. ...Majetkem tohoto rodu zůstal hrad až do r. 1502. V letech 1359-1398 byl zástavním pánem Ctibor Tovačovský z Cimburka, který provedl rozsáhlou přestavbu ve stylu vrcholné gotiky. Za Jana Tovačovského byl hrad oporou husitů na Moravě. Jeho syn Ctibor (zemřel 1494) změnil v 80.-90. letech 15. století tovačovské sídlo na pozdně gotické s raně renesančními prvky a opevnil je valy s nárožními baštami. Smrtí jeho syna Adama vymřel rod z Cimburka po meči a panství koupil Vilém z Pernštejna. Vystavěl východní křídlo a dokončil obranný systém. Pernštejnové pokračovali v renesanční adaptaci komplexu po celé 16. století. Po nich zasáhli ještě barokními úpravami Salm-Neuburgové. Třicetiletá válka však jejich dílo částečně zničila. O znovuvzkříšení objektu se postarali Kuenbergové a především Gutmannové, kteří mu dali v 19. století konečnou podobu. Zámek má čtyřkřídlou dispozici kolem nepravidelného dvora. Tvoří ji budovy nestejné výšky a tvaru a především různé doby vzniku. Ke středověkému jádru přistavěl Ctibor Tovačovský vysokou štíhlou věž, jejíž základna je čtyřboká, v posledních 4 patrech osmiboká a zakončuje ji cibule s lucernou a makovicí. Z přízemí věže se vchází vzácným renesančním portálem do nádvoří. Okna s mramorovým ostěním představují ojedinělé příklady raně renesanční italské architektury v této oblasti. Východní křídlo postavili v pozdních renesančních formách Pernštejnové a zahájili také úpravu jižního křídla. V baroku byla ve 2. patře severního traktu dostavěna osmiboká kaple se segmentovou kupolí. V 19. století byl zámek zčásti opraven a zčásti upraven do novorenesanční podoby. K areálu náleží komplex budov (původně předzámčí) s průjezdní věží a obrannými valy a zámecký park. Místnosti mají jednak renesanční a jednak barokní úpravu, o jejíž stylizovanou rekonstrukci se postaralo 19. století. Místnosti v přízemí mají valené a křížové hřebínkové klenby. Kapli, v severním traktu zaklenutou kupolí, zdobí štukatura. Další pozoruhodnou místností v tomto křídle je Rytířský sál s valenou klenbou s výsečemi, který je stejně jako sousední místnost zdoben freskami. V ostatních částech budovy jsou v patrech sály se zrcadlovými klenbami nebo plochostropé místnosti se štukovými zrcadly. Vybavení zámku se nedochovalo..
|
Přihlášení |
