radnice

Roku 1378 povolil markrabě Jošt stavbu radnice. Radnice s kupeckým domem byla budována z lomového zdiva na půdorysném rozvrhu původního kupeckého domu, což způsobilo zlom mezi radničním a kupeckým dílem stavby. Roku 1424 se prvně uvádí radniční věž. Budova byla jednopatrová, kde východní křídlo s věží sloužilo jako radnice a západní část nadále sloužila jako kupecký dům. Roku 1444 byla přistavěna kaple sv. Jeronýma vysunutá jižním směrem do nádvoří a také v patře velký sál s arkádami do náměstí a nástavba druhého patra. Pozdně gotická přestavba byla zahájena roku 1474. Budova byla zvýšena o druhé patro, v prvním patře vybudovány velké sály, u věže byla zřízena místnost pro orloj a velký sál. Byla zakryta část s otevřenými arkádami a vznikl arkýř kaple sv. Jeronýma. V rámci pozdně gotické přestavby vniklo asi na místě pouhé zdi spojovací západní křídlo. V letech 1564 až 65 byla radnice renesančně přestavována. V letech 1601-07 byla radniční věž přestavěna, zvýšena o dvě patra a dřívější gotická střecha nahrazena novým ukončením s ochozem a bání se dvěma lucernami a nárožními vížkami. Od poloviny 19. století do roku 1904 sloužila radnice krajským a zemským úřadům. Poté opět městu. V roce 1898 byl instalován novogotický orloj autora K. Bitterlicha. V letech 1902-04 byla provedena výrazná novogotická úprava (arch. G. Berger z Mnichova). Původně plánovaná náhrada radnice novostavbou naštěstí nebyla realizována. V roce 1926 byl upraven orloj J. Köhlerem. Bohužel byl v době osvobozovacích bojů zničen a v letech 1947-55 nahrazen moderně řešeným orlojem K. a M. Svolinských v duchu socialistického realismu.