© Luděk Vláčil 04/2017
Vila, jež vzbuzuje dojem starého sídla, je v zahradě volně stojícím patrovým objektem na v zásadě obdélném půdoryse. Střecha budovy má tvar podobný mansardě, přičemž horní část je téměř plochá. Vstupní průčelí vily je symetrické, s centrálně umístěným vchodem zvýrazněným sloupovým portikem, nad nímž je v patře balkón a nad ním trojúhelníkový tympanon. Z boční (severní) strany je přistavěna přízemní garáž. Na zadní (západní) fasádě je v jejím středu v patře umístěna terasa spojená schodištěm se zahradou.
Původně tato parcela na dnešní tř. Spojenců patřila Hermannovi a Adéle Konstandtovým, kteří si kolem roku 1919 na tomto místě nechali Paulem Engelmannem a Adolfem Loosem vyprojektovat vilu. ...Ke stavbě však z neznámých důvodů nedošlo a manželé pozemek prodali. Současnou novoempírovou vilu inspirovanou vídeňským empírem si v roce 1931 nechal postavit sladovník židovského původu Otto Zweig (1874-1942) a jeho žena Anna rozená Briessová (1876–1943). Stavbu v historizujícím slohu s empírovým tvaroslovím navrhl vídeňský architekt Franz Kuhn. Otto Zweig byl za druhé světové války s manželkou a jediným synem Rudolfem deportován do koncentračního tábora v Terezíně. Nikdo z nich se domů z koncentračního tábora již nevrátil. Rudolf zemřel v roce 1942 v Buchenwaldu, Otto téhož roku v Treblince a Anna tamtéž o rok později. Po deportaci rodiny se ve vile usadila Hitlerjugend. V současnosti je kulturní památka rozdělena na dva byty a komerční prostory v přízemí..
