celkový pohled na lokalitu opevněného tábora-hrádku, vpravo trať Kojetín-Kroměříž
pohled od Kojetína
© Ondřej Štěpánek 10/2006
Areál opevnění se nachází asi 0,5 km jihovýchodně od kojetínského nádraží přímo na žel. trati Kojetín-Kroměříž, v tzv. Suchých loukách.
Lokalita měří na délku cca 200 m a na šířku cca 130 m. Stavitel vybral pro stavbu opevnění nad okolní rovinu vyvýšené místo, které se nacházelo v zátopové oblasti řeky Moravy. Areál byl tedy ze všech stran obklopen vodou a bažinami, avšak i přes to, musel stavitel tuto přirozenou ochranu upravit a na západní straně lokality dokonce vyhloubit příkop, aby tak dotvořil vodní prstenec opevnění.
Obrana tábora spočívala zejména na systému vodních příkopů a neprostupných bažin. Kromě toho však mohla opevnění tvořit i dřevěná fortifikace, palisáda, která obepínala celý areál, přičemž opevnění velitelské pevnůstky mohlo být samostatné a mohutnější. Stavebním materiálem bylo tedy nejspíše jen dřevo a hlína.
Jádro fortifikace tvořila velitelská pevnůstka stojící v nejchráněnější a nejvýše položené části. Její pahorek o průměru cca 35 m zaznamenal ještě na počátku 20. stol. známý badatel I.L. Červinka, dnes je však však málo zřetelný, protože celý areál byl přetvořen na zahrádkářskou kolonii. Samotný vojenský oddíl mohl přebývat v polozapuštěných chatrčích či zemljankách. Lokalita je dnes narušena náspem žel. tratě Kojetín-Kroměříž, která protíná její západní stranu. Na tuto západní stranu lze situovat i někdejší přístupovou cestu do tábora (v místě dnešní příjezdové cesty do zahrádkářské kolonie), která mohla být chráněna samostatně stojícím dřevěným srubem opevněným palisádou.
Historie opevněníve prospěch zřízení feudálního sídla nesvědčí. Kojetín byl v husitských válkách, po rozchvácení majetku pražského arcibiskupství, neustále v zástavě mocných panských rodů, které měly svá opevněná sídla jinde. Přesto však lze vznik kojetínského „hradu“ datovat do těchto neklidných dob první čtvrtiny 15. století (což dosvědčují i skromné archeologické nálezy) Tímto „hradem“ byl pravděpodobně opevněný vojenský tábor, který sloužil jako útočiště vojenského oddílu, či spíše loupeživé tlupy, která mohla v době husitských válek plenit široké okolí. Takovýchto opevněných vojenských ležení, které nesouvisí z dobýváním hradu nebo jiného opěrného bodu, je možno na Moravě nalézt např. v Pustiměři (okr. Vyškov). Zánik lokality požárem je časován do 1. pol. 15.stol..
Pověst o založení hradu
