
Kojetínský „hrad“ jak se v literatuře občas uvádí, s největší pravděpodobností hradem nebyl, protože město Kojetín je uváděno již od roku 1280 jako majetek pražského arcibiskupství a osoby, které se ve 14. stol vyskytovaly s přídomkem „z Kojetína“ byly církevními many, kteří si zde nejspíše běžné sídlo nevystavěli. Ani historické prameny 15. stol. ve prospěch zřízení feudálního sídla nesvědčí. Kojetín byl v husitských válkách, po rozchvácení majetku pražského arcibiskupství, neustále v zástavě mocných panských rodů, které měly svá opevněná sídla jinde. Přesto však lze vznik kojetínského „hradu“ datovat do těchto neklidných dob první čtvrtiny 15. století (což dosvědčují i skromné archeologické nálezy) Tímto „hradem“ byl pravděpodobně opevněný vojenský tábor, který sloužil jako útočiště vojenského oddílu, či spíše loupeživé tlupy, která mohla v době husitských válek plenit široké okolí. Takovýchto opevněných vojenských ležení, které nesouvisí… číst dále
Pověst zaznamenaná v době baroka hovoří o jistém Havlovi Drastilovi z Kojetína, který se v tehdejším Kojetíně, který ještě neměl hradby a navíc jeho plánům zdejší měšťané nebyli nakloněni, usadit nemohl. Havlovi tak nezbylo nic jiného než si nedaleko Kojetína k uskutečnění svých plánů založit hrad. Se svou tlupou husitských bojovníků vyjížděl plenit široké okolí, avšak po několika letech řádění se několik katolických pánu rozhodlo učinit jeho rejdům přítrž a jeho hrad v roce 1429 oblehli a rozbořili.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.