celkový pohled na lokalitu opevněného tábora-hrádku, vpravo trať Kojetín-Kroměříž
pohled od Kojetína
© Ondřej Štěpánek 10/2006
Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.
Areál opevnění se nachází asi 0,5 km jihovýchodně od kojetínského nádraží přímo na žel. trati Kojetín-Kroměříž, v tzv. Suchých loukách. Lokalita měří na délku cca 200 m a na šířku cca 130 m. Stavitel vybral pro stavbu opevnění nad okolní rovinu vyvýšené místo, které se nacházelo v zátopové oblasti řeky Moravy. Areál byl tedy ze všech stran obklopen vodou a bažinami, avšak i přes to, musel stavitel tuto přirozenou ochranu upravit a na západní straně lokality dokonce vyhloubit příkop, aby tak dotvořil vodní prstenec opevnění. Obrana tábora spočívala zejména na systému vodních příkopů a neprostupných bažin. Kromě toho však mohla opevnění tvořit i dřevěná fortifikace, palisáda, která obepínala celý areál, přičemž opevnění velitelské pevnůstky mohlo být samostatné a mohutnější. Stavebním materiálem bylo tedy nejspíše jen dřevo a hlína. Jádro ...… číst dále
Ondřej Štěpánek, 13.11. 2005
historie
Historie opevnění
Kojetínský „hrad“ jak se v literatuře občas uvádí, s největší pravděpodobností hradem nebyl, protože město Kojetín je uváděno již od roku 1280 jako majetek pražského arcibiskupství a osoby, které se ve 14. stol vyskytovaly s přídomkem „z Kojetína“ byly církevními many, kteří si zde nejspíše běžné sídlo nevystavěli. Ani historické prameny 15. stol. ve prospěch zřízení feudálního sídla…číst dáleOndřej Štěpánek, 13.11. 2005
pověsti
Pověst o založení hradu
Pověst zaznamenaná v době baroka hovoří o jistém Havlovi Drastilovi z Kojetína, který se v tehdejším Kojetíně, který ještě neměl hradby a navíc jeho plánům zdejší měšťané nebyli nakloněni, usadit nemohl. Havlovi tak nezbylo nic jiného než si nedaleko Kojetína k uskutečnění svých plánů založit hrad.
Se svou tlupou husitských bojovníků vyjížděl plenit široké okolí, avšak po několika letech…číst dáleOndřej Štěpánek, 13.11. 2005
Půdorys místa
lokalita opevnění zakreslená v katastrální mapě, tečkovaně vyznačen příkop na západní straně a jádro opevnění( velitelská pevnůstka), vlnkami jsou vyznačena zaniklá slepá ramena řeky Moravy
© Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri Praha 2001
© Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri Praha 2001
