Opevněný vojenský tábor či hradiště založený patrně v 1. čtvrtině 15. století v dobách husitských válek jako možné sídlo vojenské posádky či loupeživé tlupy, 500 m od nádraží v Kojetíně při železniční trati z Kojetína do Kroměříže.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled na lokalitu opevněného tábora-hrádku, vpravo trať Kojetín-Kroměříž
pohled od Kojetína
© Ondřej Štěpánek 10/2006
Areál opevnění se nachází asi 0,5 km jihovýchodně od kojetínského nádraží přímo na žel. trati Kojetín-Kroměříž, v tzv. Suchých loukách. Lokalita měří na délku cca 200 m a na šířku cca 130 m. Stavitel vybral pro stavbu opevnění nad okolní rovinu vyvýšené místo, které se nacházelo v zátopové oblasti řeky Moravy. Areál byl tedy ze všech stran obklopen vodou a bažinami, avšak i přes to, musel stavitel tuto přirozenou ochranu upravit a na západní straně lokality dokonce vyhloubit příkop, aby tak dotvořil vodní prstenec opevnění. Obrana tábora spočívala zejména na systému vodních příkopů a neprostupných bažin. Kromě toho však mohla opevnění tvořit i dřevěná fortifikace, palisáda, která obepínala celý areál, přičemž opevnění velitelské pevnůstky mohlo být samostatné a mohutnější. Stavebním materiálem bylo tedy nejspíše jen dřevo a hlína. Jádro fortifikace tvořila velitelská pevnůstka stojící v nejchráněnější a nejvýše položené části. Její pahorek o průměru cca 35 m zaznamenal ještě na počátku 20. stol. známý badatel I.L. Červinka, dnes je však však málo zřetelný, protože celý areál byl přetvořen na zahrádkářskou kolonii. Samotný vojenský oddíl mohl přebývat v polozapuštěných chatrčích či zemljankách. Lokalita je dnes narušena náspem žel. tratě Kojetín-Kroměříž, která protíná její západní stranu. Na tuto západní stranu lze situovat i někdejší přístupovou cestu do tábora (v místě dnešní příjezdové cesty do zahrádkářské kolonie), která mohla být chráněna samostatně stojícím dřevěným srubem opevněným palisádou.
Ondřej Štěpánek, 13.11. 2005
historie

Historie opevnění

Kojetínský „hrad“ jak se v literatuře občas uvádí, s největší pravděpodobností hradem nebyl, protože město Kojetín je uváděno již od roku 1280 jako majetek pražského arcibiskupství a osoby, které se ve 14. stol vyskytovaly s přídomkem „z Kojetína“ byly církevními many, kteří si zde nejspíše běžné sídlo nevystavěli. Ani historické prameny 15. stol. ve prospěch zřízení feudálního sídla nesvědčí. Kojetín byl v husitských válkách, po rozchvácení majetku pražského arcibiskupství, neustále v zástavě mocných panských rodů, které měly svá opevněná sídla jinde. Přesto však lze vznik kojetínského „hradu“ datovat do těchto neklidných dob první čtvrtiny 15. století (což dosvědčují i skromné archeologické nálezy) Tímto „hradem“ byl pravděpodobně opevněný vojenský tábor, který sloužil jako útočiště vojenského oddílu, či spíše loupeživé tlupy, která mohla v době husitských válek plenit široké okolí. Takovýchto opevněných vojenských ležení, které nesouvisí…  číst dále

Ondřej Štěpánek, 13.11. 2005

pověsti

Pověst o založení hradu

Pověst zaznamenaná v době baroka hovoří o jistém Havlovi Drastilovi z Kojetína, který se v tehdejším Kojetíně, který ještě neměl hradby a navíc jeho plánům zdejší měšťané nebyli nakloněni, usadit nemohl. Havlovi tak nezbylo nic jiného než si nedaleko Kojetína k uskutečnění svých plánů založit hrad. Se svou tlupou husitských bojovníků vyjížděl plenit široké okolí, avšak po několika letech řádění se několik katolických pánu rozhodlo učinit jeho rejdům přítrž a jeho hrad v roce 1429 oblehli a rozbořili.

Ondřej Štěpánek, 13.11. 2005

Půdorys místa

lokalita opevnění zakreslená v katastrální mapě, tečkovaně vyznačen příkop na západní straně a jádro opevnění( velitelská pevnůstka), vlnkami jsou vyznačena zaniklá slepá ramena řeky Moravy
© Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Přerov  (PR), Kojetín

Místa v okolí

 městské opevnění
 zvonice
 Okresní dům
 radnice
 kaple sv. Prokopa
 hotel Pivovar
 boží muka
 židovský hřbitov
 kaple
 Hradisko u Popůvek
 Hradisko
 Křenovice
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Anny
 Kovalovice
 boží muka
 Chropyně
 kostel sv. Jiljí
 Postoupky
 kaple sv. Josefa
 Chropyně
 Záříčí
 kaple sv. Floriána
 Vitčice
 boží muka
 kaple se zvonicí
 žudr
 kaplička
 Lobodice
 kostel sv. Alžběty
 Květná zahrada
 kamenný kříž
 biskupská mincovna
 Věžky
 boží muka
 vrchnostenská sýpka
 Cvrčovský mlýn
 Mlýnská brána
 kostel sv. Mořice
 boží muka
 Kroměříž
 zvonice
 Hejtmanský dům
 Vrchnostenský dům
 regentský dům
 Štátula
 Polkovice
 Starý pivovar
 Vrchoslavice
 radnice
 městské opevnění
 židovská radnice
 Kyselovice
 kostel sv. Floriána
 Srbce
 Dřínov
 zvonice
 mariánský sloup
 kaple sv. Arnošta
 zvonice
 socha sv. Floriána
 kostel sv. Ondřeje
 kaple sv. Gottharda
 Mořice
 Mořice
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Mikuláše
 zvonice
 Vlkoš
 kostel sv. Prokopa
 Troubky
 rybník Kolečko
 Počenice
 Vávrův mlýn
 Paní dům
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 kašna sv. Václava
 radnice
 synagoga
 dům U Tří králů
 Tovačov
 Zborovice
 vila Friessů
 kostel sv. Markéty
 Nětčice
 kostel sv. Anny
 Hanácké muzeum
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Floriána
 Říkovice
 kostel sv. Václava
 Nezamyslice
 Nezamyslice
 kaple sv. Floriána
 Uhřice
 Víceměřice
 Viklický dvůr
 Zámeček
 kostel sv. Jiří
 Hradecký rybník
 boží muka
 kostel sv. Václava
 Hulín
 Prasklice
 Doloplazy
 mohyla Eduarda z Behru
 kostel sv. Floriána
 sousoší Piety
 kaple sv. Floriána
 Zdounky
 Na Skalách
 kostel sv. Jiří
 Prasklice
 kostel svaté Anny
 Troubky
 Osíčany
 lázně Skalka
 kaple sv. Panny Marie
 Zdounky
 Dřevnovice
 Skalička
 Troubky
 Přestavlky
 Morkovice
 Velké Těšany
 kostel Všech svatých
 Přestavlky
 Horní Moštěnice
 Dobromilice
 Dobrčice
 Věrovany
 Citov
 Zdislavice
 kostel sv. Jiří
 Rakodavy
 kaple sv. Prokopa
 boží muka
 Štulbach
 kostel sv. Martina
 socha sv. Floriána
 Pačlavice
 fara
 kostel sv. Prokopa
 vodní mlýn
 kostel sv. Markéty
 rozhledna Zdenička
 pozorovatelna CO
 Hrubčice
 Vřesovice
 socha sv. Iva
 Rokytnice
 Svárov
 Količín
 Chvalkovice na Hané
 kostel sv. Urbana
 Švédské šance
 Nenakonice
 socha sv. Floriána
 minerální pramen
 vysílač Předina
 zvonice sv. Václava
 kostel sv. Ferdinanda
 Štátula
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Výšovice
 kostel sv. Kunhuty
 Kurovice
 Hradisko
 kostel sv. Vavřince
 Kvasice
 synagoga
 Městský dům
 cukrovar
 Korvínský dům
 kostel sv. Jiří
 Přerov
 Hoštice
 bratrská škola
 kaple sv. Floriána
 městské opevnění
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Bartoloměje
 Tlumačov
 Švábenice
 kaple sv. Víta
 boží muka
 socha selky
 socha Panny Marie
 Kralice na Hané
 Kralice na Hané
 lázně
 Prusy
 Opatovice
 Rakůsky
 Želatovice
 Hraza
 kaple sv. Otýlie
 boží muka
 zvonice
 kříž u Čechůvek
 socha sv. Floriána
 městský hřbitov
 židovský hřbitov
 Oděvní průmysl
 sousoší Piety
 Akciový pivovar
 automobilka Wikov
 židovský hřbitov
 Prostějov
 Kováříkova vila
 Černý dvůr
 Nová synagoga
 Prostějov
 dům U měsíčka
 Národní dům
 stará radnice
 Smetanovy sady
 Betlém
 dům U Goliáše
 městské hradby
 Součkův dům
Základní informace místa
ID místa: 3572
Typ místa: hradiště
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 20.12.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama