
Olomouckou tržnici najdeme cca 300 m jihovýchodně od olomouckého Dolního náměstí, půjdeme-li Kateřinskou ulicí. Nedaleko jihozápadním směrem je tramvajová zastávka Tržnice linek 1, 3 a 7. Ještě jižněji je bývalé hlavní olomoucké autobusové nádraží, kde stále ještě zastavuje celá řada autobusů spojující Olomouc např. s Prostějovem, Lutínem, Malou Morávkou, Náměští na Hané, Tovačovem a dalšími místy.
V prostřední ose, zvýrazněné atikou zdobenou slepými arkádami a ve vrcholu koulemi, je umístěn hlavní vstup z Aksamitovy ulice. Kratší průčelí jsou trojosá. Členěna jsou, stejně jako delší strany, jen meziokenními pilastry, přerušené korunní římsou, až nad strany trojúhelníkového štítu a vrcholí kamennými koulemi. Ty zdobí i vrcholy nárožních pilastrů. Vrchol štítu je odskočen obdélníkovým polem s plastickým městským znakem, plechová stříška štítu osazena korouhvičkou s praporkem s datací 1899. Štíty na obou stranách nesou kamenné erby města Olomouce. Za první republiky byly v prostoru sklepa vybudovány rozdělené veřejné záchodky přístupné schodišti umístěnými podél venkovní části objektu. Ve 2. polovině 20. století byla hala rozdělena na dvě patra vloženou kovovou konstrukcí a došlo k dalším vnitřním úpravám vestavěním příček. Městská tržnice byla postupně přebudována na bufet a samostatné obchody. Stavba je památkově chráněna od roku 2006..
Jedná se o industriální architekturu z let 1898-1899. Objekt byl navržen Městským stavebním úřadem.Tržnice byla postavena v roce 1899 pod vedením německého olomouckého stavitele Viktora Madera. I když byly v objektu provedeny různé dostavby, hlavní konstrukce a vzhled zůstal zachován. Objekt tržnice v původní podobě tvořila základní nosná železná konstrukce jednolodní halové dispozice o devíti polích. Kovová konstrukce byla obezděna neomítnutými cihlami s kovovými okny členěnými na pravidelné obdélníky a jednoduše zasklenými. Za druhé světové války byl do sklepa vestavěn betonový bunkr s venkovní střílnou dodnes zachovanou v první ose východního průčelí..