
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UP je situována v centru města ve Smetanových sadech, přístup k zahradě je z ulice U Botanické zahrady (bez č. p.), zahrada leží mezi sbírkovými skleníky Flory Olomouc a železniční tratí místní dráhy. Je snadno dostupná pěšky, na kole, autobusem MHD, autem i vlakem.
Dokladem je např. každoročně bujně rostoucí keř submediteránního trnovce Kristova, pěkně se rozrůstající pupalky z jižní části USA nebo samovýsevem se šířící svíčkovec Lindheimerův z Texasu. Mezi pěstovanými druhy najdeme velkou část středoevropské květeny, druhy běžně i méně často pěstované v okrasných zahradách a parcích, a to z celého světa. Značná pozornost je věnována květeně severovýchodní části Severní Ameriky. Klimatické podmínky přibližně odpovídají našim a zvláště květena vysokobylinných prérií je překvapivě odolná vůči letnímu suchu. Její barevná pestrost a druhová rozmanitost společně s morfologickými rozdíly oproti květeně středoevropské přináší zajímavé zpestření. Nedílnou součástí zahrady jsou i druhy významné z hlediska užitkového, tzn. kulturní, léčivé a aromatické rostliny..
První rostliny do nových skleníků darovali správci zahrad v Schönbrunnu a v Lednici na Moravě. Mimořádný podíl na budování zahrady měli lékárník Edmund Tuma a městský zahradník Karel Pohl. Spolek měl v té době přes 600 členů, pořádal časté přednášky a v roce 1913 vydal dokonce i průvodce botanickou zahradou. Zahrada zůstala v podstatě v nezměněném stavu až do roku 1948, kdy byla předána městu po odsunu německého obyvatelstva a zániku spolku. Od roku 1956 je zahrada spojována s působností vysokých škol v Olomouci, nejdříve s Vysokou školou pedagogickou a od roku 1958 s Univerzitou Palackého. V roce 1959 se zahrada stala součástí Přírodovědecké fakulty UP, která ji spravuje dosud..