
První pásmo opevnění je patrné v délce 240 m a uzavírá plochu 17,5 ha. Druhé opevněné pásmo, tvořené příkopem a valem, ohraničuje přibližně 11 ha plochy. Na západní straně sotva 1 m vysoký val dosahuje na východě výšky až 2,7 m. Prostředek valu již ztrácí zřetelné obrysy. Třetí val opevnění je dobře sledovatelný po celé délce, což je asi 300 m. Plocha třetího pásma činí asi 9,4 ha. Tento val je s patrnou kamennou destrukcí. Před třetím pásmem se nachází čtvrtý val opevnění. Plocha činí asi 6,5 ha. Čtvrtý val je nejmohutnější s předsunutým příkopem. Prochází nejvýše položenými partiemi kopce a rozděluje hradisko na k jihu exponované sídliště s akropolí a předhradí na severu. Není bez zajímavosti, že hradiště Rmíz leží v prostoru staré obchodní stezky z Olomouce do Čech. To by poukazovalo na prehistorii zdejší komunikace.
Hradisko na Rmízu bylo zkoumáno od prvopočátků archeologie u nás. Popsal ho roku 1896 i I. L. Červinka v přehledu hradisek na Moravě. Drobné výkopy byly prováděny již v době mezi světovými válkami. Výzkumy na lokalitě probíhají do dnešních dnů. Začátkem tohoto století zde probíhal výzkum s americkými archeology a dosáhlo se velmi zajímavých nálezů. Jak se prokázalo, hradisko Rmíz je mimořádnou památkou evropského významu. Vzniklo na rozhraní středního a pozdního eneolitu. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází mohylové pohřebiště v lokalitě Křemela. Datování hradiště spadá do první třetiny 4. tisíciletí před n. l., do kultury nálevkovitých pohárů. Unikátní je hlavně zdejší opevnění, které prokázalo zvláště ve třetím valu použití dřeva, hlíny a kamene. Jedná se o vůbec nejstarší kamenou hradební konstrukci u nás a jednu z nejstarších v Evropě vůbec. Na hradišti byly odkryty zbytky po sklípcích, pecích,… číst dále
K lokalitě se váže pověst o třech pasáčcích z Laškova, kteří objeví tajemnou díru s pokladem. Jak to bývá, ublížený byl po zásluze odměněn a chamtivce stihl krutý trest. Poctivý pasáček si za peníze z pokladu koupil mlýn pod kopcem, který tu stojí dodnes. (Ten byl postaven v 17. století rodinou Sloupských.) Pověst písemně zaznamenal M. Strouhal v roce 1944.