
Na pravém břehu řeky Moravy, původně na mírném návrší, dnes v zastavěném prostoru olomouckých předměstí Nové Sady a Povel, asi 2 km jižně od historického jádra Olomouce, se nacházelo nížinné, lehce opevněné hradiště. Toto časně slovanské sídliště, opevněné palisádou či hradbou z dřevěno-hliněnou konstrukcí, nejasného rozsahu bylo zřejmě předvelkomoravským mocenským ústředím olomoucké sídelní aglomerace. Tomu nasvědčují četné nálezy luxusní povahy z prostředí vyšších společenských vrstev z konce 7. a z 8. století, nalezené při záchranném archeologickém výzkumu v letech 1986-1987 vedeném J. Bláhou. O tomto důležitém mocenském centru obývaném vládcem a kmenovou aristokracií včetně jízdních bojovníků se dokonce uvažuje jako o možném centru Sámovy říše. Sídliště leželo na významné komunikaci vedoucí podél řeky Moravy, obklopené soudobými slovanskými osadami. Sídliště zaniklo na počátku 9. století po ničivém požáru, který může souviset s násilným sjednocováním území jihomoravským vládcem Mojmírem I. V období Velké Moravy převzalo funkci ústředí nové centrum ve strategicky výhodnější poloze na kdysi výrazném Olomouckém kopci. Původní nížinné centrum bezestopy zaniklo a později jej zcela pohltila moderní zástavba.