© Luděk Vláčil 07/2015
Pevnost Fort XIII najdeme na západním konci olomoucké čtvrti Nová ulice. Leží na západním konci ulice I. P. Pavlova. Na této ulici je i konečná stanice tramvajových linek 1, 4 a 6. Od nich je pevnost vzdálena asi 1,2 km. Odbočka k pevnosti je proti Aquaparku.
Fort XIII se svým tvarem a konstrukčním provedením nelišil od současně budovaných fortů XI, XV a XVII. Pětiúhelníkové jádro pevnosti tvořil podkovovitý kasárenský objekt, nazývaný reduit s nádvořím. Součástí reduitu z režného zdiva byly tehdy a jsou dodnes hodnotné architektonické prvky jako pískovcová ostění, cimbuří, arkýře či krakorce. ...Uvnitř val, který obklopuje pevnost, a v něm byly kasematy a jeho vnější armovaná zeď tvořila eskarpu, což je stěna obvodového příkopu obrácená k nepříteli. V eskarpě umístěny pěchotní střílny. V části kontreskarpy, což je stěna odvrácená od nepřítele se nacházela střelecká galerie s pěchotními střílnami. Nad celou kontreskarpou byl navršen zemní val, aby kryl zděné části fortu a chránil je před přímou palbou nepřítele. Do pevnosti se vstupovalo neogotickou vjezdovou branou s padacím mostem. Brána byla umístěna v šíjové hradební zdi. Fort XIII nebyl ani v roce 1866 ani později vystaven útoku nepřítele. Pevnost sloužila v dalších desetiletích jako kasárenský objekt, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř, dokonce i k internaci vězňů. V závěru druhé světové války byla vybudována německou armádou na vnějším valu pevnosti postavení pro protitankový kanón. V květnu 1945 popravili fašisté v tomto objektu 17 vlastenců. Objekt je v soukromém vlastnictví, v současné době prochází náročnou rekonstrukcí s cílem uvést vše co nejvíce do původního stavu. Uvnitř kasemat se připravuje instalace muzea, seznamující hlavně s Fortem XIII, ale i s dalšími olomouckými pevnostními objekty. Návštěvníci zde mimo samotný fort uvidí i těžké kusy soudobé vojenské techniky, protiletadlové kanony, obrněné vojenské transportéry nebo i tank.
Výstavba pevnosti XIII v provizorním provedení byla zahájena roku 1850. Stavbu prováděla soukromá stavební společnost bratří Kleinů pod dozorem pevnostního inženýra nadporučíka Juliana Krynického. Na podzim roku 1850 probíhaly v celé pevnosti přípravy na obranu před hrozícím pruským útokem. Pevnost měla tehdy podobu mohutného valu s příkopem. ...V létě 1851 došlo k uklidnění mezinárodněpolitické situace a na fortu XIII se rozběhly zednické práce. Do konce roku 1853 byla pevnost po stavební stránce dokončena. Dodělávky v interiéru a terénní úpravy byly ukončeny roku 1854. Tehdy byl fort také vybaven telegrafem. Celkové náklady na výstavbu fortu XIII dosáhly 272 000 zlatých. Kasematy uvnitř pevnosti sloužily především k ubytovacím účelům a k umístění děl. Další děla se nacházela na reduitu a na mohutném obvodovém zemním valu. V době vojenského nebezpečí byla pevnost osazena 26 děly a sloužilo zde 410 mužů. Za normálního stavu zde sloužilo 90 vojáků..
