jihovýchodní val u bývalého vchodu do areálu
© Luděk Vláčil 04/2021
Nejlépe se na hradiště dostanete po cyklotrase 6034 do ze Slatinek. Asi po 350 m za pravotočivou zatáčkou jste na místě. Samotná plocha hradiště je zklamáním, neboť nikde nenajdete náznaky mohyl či nějakou vzpomínku na archeology. Prostor je navíc zalesňován. Za pozornost stojí pouze v severní části upravovaná skaliska a je ještě dobře patrný val též severně u silnice. Největší mohyla je zarostlá a kdybych o ní nevěděl z literatury, ani by mě nenapadlo, že něco takového v místě je. Plusem je však neskutečný výhled, kdy vidíte celou Hanou, Olomouc, Prostějov a při dobré viditelnosti vzdálené hory. Dalším bonusem je nádherná příroda Velkého Kosíře. Západní val již není vůbec čitelný a v jižní části je nepřístupný zarostlý úvoz, kde asi dříve tekl potok. Celý tento úvoz vede k Seloutkám a vytváří neprůchodnou bariéru od východu. Uváděné polní trati na mapách k hradišti od Vápenice neexistují, neboť zemědělci usoudili, že je potřeba zvětšit výnosy. Pluhy tak mění krajinu každým rokem.
Hradiště Varhany na jihovýchodním svahu Velkého Kosíře je velmi pozoruhodné. Není stále jasné, zda šlo o typické hradiště nebo o obydlené a opevněné kultovní místo. ...Objekt hradiště zabírá plochu asi 7,5 ha a byl částečně obehnán valovou hradbou. Ta se v některých místech dochovala, ale již nemá svoji impozantní výšku. V r. 1930 archeolog A. Gottwald popsal obranný val na severozápadní straně až 3 m vysoký a 7-12 m široký. Hradiště bylo opevněno v linii západní a východní, severní část byla lemována skalním srázem a jižní část obtékala dnes již neexistující vodoteč (zde není opevnění jasné). Část západního valu byla ve 20. letech minulého století rozebrána pro hlínu při sázení lesa. Uprostřed východního valu byla asi jedna z bran, kterou naznačuje asi 4 m široká průrva. Velkou zajímavostí je výskyt skříňkových hrobů hned v sousedství valu. První dvě mohyly se nacházejí v jižní části východního valu asi 40 m vzdálené lokalitě zv. Nad Ostichovcem. Tři prozkoumané mohyly jsou opět asi 40 m od severní části východního valu, tentokrát v trati zv. Boří. Nejpozoruhodnější je však asi 30 m dlouhá mohyla před vstupní branou východního valu. Archeologicky bylo potvrzeno, že mohyly jsou stejně staré jako zdejší hradiště. Datování keramikou řadí hradiště a pohřebiště do období baalberské kultury nálevkovitých pohárů, pozdní doby kamenné - eneolitu (asi 3 700 - 3 200 let př. n. l.). Obranný val prošel minimálně jednou úpravou a je hliněný s kamennou konstrukcí. V trati Boří bylo pohřebiště prozkoumáno pouze zčásti koncem 20. století. Řadí se do nejstarší fáze baalberské mohylové pohřební kultury - dlouhé mohyly s kamenným základem s nespálenými pohřby v kamenných skříňkách. Na lokalitě jsou však i mladší mohyly, již se žárovými pohřby. Baalberská pohřební kultura je známá především v německém Posálí, v Pražské kotlině a na Lounsku. V trati Nad Ostichovcem je mohylové pohřebiště tzv. Ohrozimského typu (významné pohřebiště asi 8 km jižně) bez kamenných základů s žárovými pohřby. Zde bylo zjištěno nejméně 28 mohyl. Objeveny byly na počátku 20. století a archeologicky prozkoumány. Výška těchto mohyl se pohybovala od 0,4 m do 1,2 m s rozměry až 20 x 15 m. Eneolitický mohylník je veden jako kulturní památka od r. 1958..
|
Přihlášení |
