Hraza

Hraza je samota, dnes ležící u čističky odpadních vod města Prostějova. Jedná se o komplex asi čtyř budov s velmi zajímavou historií. Dějiny Hrazy se vážou ke středověké vesnici Stará Ves, o které je jediná písemná zmínka v roce 1459. Vesnice původně stávala jižně od dnešní čističky vod. Zanikla vytvořením rybníka Velký Rakouský (tehdy zanikla i nedaleká ves Rakousky). Osídlení v místě vesnice trvalo již od dob neolitu, jak zjistil archeologický průzkum. Vesnice však byla částečně přenesena do prostor Hrazy. Tehdy zde stával významný starodávný les, který patřil městečku Kralice na Hané. Dosvědčují to i četné listiny, např. markraběte Jošta. Les byl nakonec v letech 1873 – 1914 vymýcen. Zůstal pouze název Kralický Háj. Samotná Hraza ležela při jeho jihozápadním okraji, na pravém břehu říčky Valové, lemovaná tehdejším mlýnským ramenem. V době, kdy ještě nedaleko stávala původní Stará Ves, se 14.11.1425 udála událost, která měla později s nově vybudovanou Hrazou spojitost. Tehdy zde byli dopadeni tři františkáni, kteří v lese hledali úkryt před husity. Ti je po dopadení u městečka Kralic upálili. Na památku této události měl kralický farář Jan Josef Patilko v roce 1759 postavit v Hraze kapličku. Ta byla později zasvěcena Janovi z Nepomuku. Zrušena měla být za reforem Josefa II., v r. 1953 měla být v katastrofálním stavu a dnes se již nezná ani její přesné místo. Samota Hraza však býval především starý vodní mlýn s hospodářským traktem, později několikrát přestavěným. Nejslavnější však byla budova prvorepublikového zájezdního hostince, snad navazující již na středověkou krčmu. Dnes je budova v téměř demoličním stavu. Bývala hojně navštěvována na začátku 20.stol. různými politickými spolky, které zde v ústraní mohly vyvíjet svoji činnost. Východní okraj samoty zaujímá starší klenutý most přes říčku Valovou. Tehdy zde vedla hlavní cesta z Prostějova do…  číst dále