
Obec Kralice na Hané leží 3 km východně od Prostějova a rozkládá na úrodné plošině Hané. První písemná zmínka o Kralicích je z r. 1225 v listině moravského markraběte Vladislava II. V roce 1304 jsou Kralice doloženy jako městečko a v r. 1316 Jan Lucemburský udělil městečku Kralice mílové a várečné právo. První zmínka o kostele je z r.1326. Zdejší beneficium bylo inkorporováno brněnské kolegiální kapitule jako kanovnická prebenda.
Stával však na opačné straně od kostelní věže. Směřoval k východu, byl malý, měl podobu kříže a uprostřed byla malá věžička. Věž zvonice nebyla původně s kostelíkem spojena. Kostelík dvakrát vyhořel ( r. 1587 a 1719 ). První zmínka o kostele je z roku 1326. Roku 1792 byl kostel zbořen, protože hrozilo jeho sesutí. Tehdy započala radikální přestavba. Bohužel již roku 1804 musela proběhnout oprava, protože opět hrozilo zřícení klenby. Po dokončení opravy byl zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Časem se však ukázalo, že klenba opět nebyla opravena důkladně. Roku 1872 se započalo znovu s opravami. Důvod všech potíží byl prostý, vzájemná neúměra šířky a výšky kostela. Poslední velká oprava proběhla v roce 1993. Součástí zdejšího svatostánku jsou varhany a tři zvony s elektrickým pohonem z roku 1969. U kostela je několik soch světců a andělů. Naproti kostela stojí budova školy s barokními sochami sv. Anny, sv. Josefa, sv. Antonína Peduánského a sv. Judy Tadeáše. Vedle se nachází budova fary z roku 1733..
Tento soubor doplňuje nedaleké sousoší sv. Jana Nepomuckého se čtyřmi soškami světců. U samotného kostela jsou při vstupu dvě sochy v životní velikosti. Po pravé straně stojí socha sv. Petra. Světec drží v levé ruce knihu, v druhé ruce pozlacený klíč. Ten byl spolu se svatozáří doplněn po rekonstrukci v roce 2007. Druhá socha znázorňuje sv. Pavla. Ten má v pravici rozevřenou knihu a levicí se opírá o meč. Svatozář byla též doplněna po rekonstrukci v roce 2007. Obě sochy jsou z pískovce, z konce 30.let 18.století. Autorem má být Josef Winterhalder starší. Při vstupu nalevo je kamenný kříž s korpusem ukřižovaného Krista. Bohatě je zdoben reliéfy, kartuší a výjevy - smrt Panny Marie, kalich, tři meče, světecká postava. Kříž je dílem z konce 18.století od Jana Ležatky. Při závěru schodiště vedoucího ke kostelu z pravé boční strany jsou sochy dvou andělů, též v životní velikosti. Vlevo stojí archanděl Michael, který oděn v římského vojáka je vyzbrojen kopím (které momentálně chybí) a útočí na satana. Ten je přišláplý levou nohou a leží u nohou Michaela. Druhá socha znázorňe archanděla Rafaela, který pravicí drží vedle stojící dítě, V levé ruce drží kopí (to dnes také chybí). Obě sochy jsou datovány do 30.let 18.století a jsou z pískovce. Autor však není znám. Při levé straně kostela stojí škola. Před ní jsou čtyři barokní sochy světců v mírně nadživotní velikosti. Všechny čtyři sochy jsou z pískovce a datují se do roku 1823. Úplně vlevo k farní budově stojí socha sv. Anny. Ta stojí v rouše, před sebou Pannu Marii, znázorněnou jako větší dítě. Před nimi stojí čtecí pultík s otevřenou knihou. Druhou sochou zleva je sv. Josef. Ten stojí v pláštri a drží dítě - Krista, který se ho dotýká v tváři. Světec svírá v levici kovovou lilii. Třetí socha zleva je sv. Antonín Paduánský. Znázorněn je v řádovém hábitu s růžencem u pasu. V pravé ruce drží kovovou lilii a v levé zavřenou knihu. Na ní sedí malý Ježíš. Ten se světci dotýká tváře. Poslední socha znázorňuje sv. Judu Tadeáše. Ten je oděn v plášti. Pravá ruka svírá mohutný kyj, o který se světec opírá. V levici drží oválný medailon s motivem Krista. Všechny popsané sochy jsou památkově chráněny od roku 1958..