Sousoší sv. Jana Nepomuckého před vojenskou nemocnicí v městské části Olomouc - Kášterní Hradisko.
© Pavel Vítek 10/2021
Sousoší sv. Jana Nepomuckého vystavěno v r. 1737. Ústřední postava světce bez biretu, s rozepjatýma rukama. Na boku umístěna figura starce. Na pravém koleni nahé sedící děcko. Na protější straně stojící postava anděla. U jeho nohou leží postava ďábla. V seznamu kulturních památek od r. 1964.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého stojí před bývalým klášterem, nyní vojenskou nemocnicí Klášterní Hradisko, v olomoucké městské části Klášterní Hradisko. Stojí na travnatém svahu, vpravo před hlavním vchodem do nemocnice.
Pavel Vítek, 18.11. 2021
popis
Plastika je umístěna na dvou kamenných stupních, vybudovaných nad půdorysem elipsy, doplněné na obou koncích půlkruhy. Vlastní vysoký sokl tvoří střední válec, doplněný ve směru půlkruhů hranolovými pilíři, ukončuje jej profilovaná římsa. Na soklu je osazen vlastní podstavec válcového tvaru, mírně probraný a nahoru se zužující s ukončující římsou ve středu vypnutou do půlkruhu. Z boku jej podpírají volutově stočené a vztyčené úseky říms, nesené bočními pilíři. Na čelní straně podstavce je dnes už téměř nezřetelný reliéf svržení světce z Karlova mostu, na zadní pamětní nápis. Ústřední postava světce je bez biretu, v obvyklém šatě, s rozepjatýma rukama a obličejem obráceným k postavě hošíka v historizujícím šatě, který stojí po světcově pravici. Na boku je po pravé straně umístěna poloklečící figura starce, oděného jen bederní rouškou. Na pravém koleni přidržuje nahé sedící děcko s čepečkem na hlavě. Na protější straně po světcově… číst dále
Pavel Vítek – zdroj: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/110826/F_HistoriaeArtium_49-2005-1_4.pdf?sequence=1, 18.11. 2021
historie
Sousoší sv. Jana Nepomuckého bylo vystavěno v roce 1737 péčí opata Norberta Umlaufa. V roce 1707 opat premonstrátské kanonie na Klášterním Hradisku Norbert Želecký z Počenic nechal postavit na louce mezi městem a „jeho“ klášterem sochu strážce zpovědního tajemství Jana Nepomuckého. Tento opatův počin v době před oficiálním blahoslavením a svatořečením uctívaného svatovítského kanovníka nebyl nikterak ojedinělý. Svatojánská úcta v olomoucké diecézi byla přes „konkurenci“ v místním Janovi Sarkanderovi rozšířená a právě v období prvního desetiletí 18. století lze v širším olomouckém okolí sledovat i skutečně intenzivní zájem objednavatelů právě o stavbu sochy strážce zpovědního tajemství. Stavba nové sochy byla zahájena v létě 1736, slavnost svěcení se uskutečnila až v předvečer světcova svátku 15. května 1737. Heraldickými motivy lva a orla, nebo orlice. Na vrcholu dvoumetrového podstavce byla umístěna… číst dále
Pavel Vítek – zdroj: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/110826/F_HistoriaeArtium_49-2005-1_4.pdf?sequence=1, 18.11. 2021
