olomoucké hradby - pevnost Olomouc

Slavné olomoucké opevnění, vyvinuvší se od hradištních valů, předrománské a románské fortifikace, gotických hradeb přes renesančně-barokní fortifikaci, barokní bastionovou pevnost až po nedobytnou fortovou pevnost-citadelu, je jedinečným komplexem ukazujícím vývoj opevnění za dobu přes tisíc let dlouhou. Je neuvěřitelné při pohledu na dnešní město, že ještě na konci 19. století byla Olomouc nedobytným uzavřeným městem, pevností a citadelou, jejíž plocha fortifikací zabírala mnohé z dnešních předměstí samotného centra města. Opevnění bylo tvořeno důmyslným systémem hradeb, valů, bastionů, ravelinů, kurtin a redutových fortů doplněných hlubokými vodními příkopy napájenými řekou Moravou. Olomoucká pevnost se vyvinula v jedinečná areál zabírající území o poloměru 7 až 10 km! Rozvoji vojenských technik pevnost stačila až do konce 19. století. Bohužel moderní doba 40 let před 1. světovou válkou už takovouto monumentální pevnost nepotřebovala. A jak pevnost postupně a důmyslně mnohá staletí vznikala, tak byla během několika málo desetiletí rozebrána. Terénními úpravami bylo zarovnáno celé území fortové a bastionové pevnosti na jejímž místě postupně vyrůstala dnešní Olomouc, tak jak jí známe. Z olomouckého opevnění se zachovalo do dnešních dnů pouze toto: Z předrománského období byl na hradě zjištěn mohutný val, který patrně chránil i Předhradí. Románské opevnění se dochovalo také pouze na hradě a to jen v krátkém úseku jižně od d´mu, ve dvoře domu čp. 804. Středověké hradby se zachovaly v souvislých úsecích převážně na jižní straně Předhradí a na východní a severní straně kolem hradu. Jsou tvořeny jednoduchou hradbou s parkánem, se dvěma hranolovými věžemi a zazděnou Židovskou branou, kde je lze také vidět díky tomu, že celý prostor pod těmito hradbami je parkově upraven. Na severu pokračují opevněním hradu a zazděnou věžovitou branou Všech svatých zadní části domu čp. 814.…  číst dále