Vývoj hradištních valů po nedobytnou pevnost-citadelu-je dlouhý přes 1000 let. Na konci 19. st. byla Olomouc nedobytným městem. Před 1. sv. válkou byl systém rozebrán. Dochovány jsou části románského opevnění, středověkých hradeb, barokní pevnosti.
olomoucké hradby - pevnost Olomouc
hradby a věžice na jz. obvodu města
© Jan P. Štěpánek 06/2005

Slavné olomoucké opevnění, vyvinuvší se od hradištních valů, předrománské a románské fortifikace, gotických hradeb přes renesančně-barokní fortifikaci, barokní bastionovou pevnost až po nedobytnou fortovou pevnost-citadelu, je jedinečným komplexem ukazujícím vývoj opevnění za dobu přes tisíc let dlouhou. Je neuvěřitelné při pohledu na dnešní město, že ještě na konci 19. století byla Olomouc nedobytným uzavřeným městem, pevností a citadelou, jejíž plocha fortifikací zabírala mnohé z dnešních předměstí samotného centra města. Opevnění bylo tvořeno důmyslným systémem hradeb, valů, bastionů, ravelinů, kurtin a redutových fortů doplněných hlubokými vodními příkopy napájenými řekou Moravou. Olomoucká pevnost se vyvinula v jedinečná areál zabírající území o poloměru 7 až 10 km!

Rozvoji vojenských technik pevnost stačila až do konce 19. století. Bohužel moderní doba 40 let před 1. světovou válkou už takovouto monumentální pevnost nepotřebovala. A jak pevnost postupně a důmyslně mnohá staletí vznikala, tak byla během několika málo desetiletí rozebrána. Terénními úpravami bylo zarovnáno celé území fortové a bastionové pevnosti na jejímž místě postupně vyrůstala dnešní Olomouc, tak jak jí známe. Z olomouckého opevnění se zachovalo do dnešních dnů pouze toto:

Z předrománského období byl na hradě zjištěn mohutný val, který patrně chránil i Předhradí. Románské opevnění se dochovalo také pouze na hradě a to jen v krátkém úseku jižně od d´mu, ve dvoře domu čp. 804.

Středověké hradby se zachovaly v souvislých úsecích převážně na jižní straně Předhradí a na východní a severní straně kolem hradu. Jsou tvořeny jednoduchou hradbou s parkánem, se dvěma hranolovými věžemi a zazděnou Židovskou branou, kde je lze také vidět díky tomu, že celý prostor pod těmito hradbami je parkově upraven. Na severu pokračují opevněním hradu a zazděnou věžovitou branou Všech svatých zadní části domu čp. 814. Dále v nesouvislých úsecích v ulicích Kačení, Koželužská, Zámečnická.

Pozdně gotické hradby Bělidel se dochovaly v úsecích se dvěma půlválcovými a jednou hranolovou baštou ve Studentské ulici a zbytek hradebního vodního příkopu při Koželužské ulici.

Z barokní pevnosti se dochoval Locatelliho bastion při hradě a část přilehlého kavalíru.

Z tereziánské pevnosti se dochovaly dvě vnitřní stavby v bastionech severně od města. , kasematy Vodních kasáren čp. 952, Terezská brána, zbytek Litovelské brány při vstupu z Hynaisovy ulice do Čechových sadů, přemístěné sem roku 1898 z původního místa. Dále zbytky minových chodeb se zbytky fortifikací nad Smetanovým sadem, jv. od města Korunní pevnůstka s vojenskou prachárnou a strážnicí, Salzerova reduta mezi hlavním tokem Moravy a Mlýnskou Moravou a Tereziánská zbrojnice čp. 842-velká čtyřkřídlá budova na Biskupském náměstí.

Fortová olomoucká pevnost se zachovala v podobě fortů na Tabulovém a Šibeničním vrchu, fort II v Chválkovicích, fort IV v Bystrovanech, fort VII v Holici na tzv. Lučním rybníku, fort XI na Zlatém vrchu u Nemilan, fort XIII nad cihelnou ve Slabotině, fort XV za hřbitovem v Neředíme, fort XVII v Křelově, fort XX v Křelově a fort č. 3 Radíkov v lese za Svatým Kopečkem.

Jan P. Štěpánek, 21.6. 2005
11.7 min
Ikona Předrománské a románské opevnění: Původní předrománské a románské osídlení na území dnešní Olomouce, dnešní Předhradí, bylo chráněno v rozsahu Petrského a Václavského návrší přírodními skalnatými srázy. Podobu opevnění, valu z 11. století, lze ukázat na archeologicky zjištěném valu na Václavském návrší. ...
21.6. 2005, Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K. Kuča)

Pozdější románská hradba s Okrouhlou věží zajišťovala pouze hrad na Václavském návrší a vymezila hlubokým příkopem hrad od neopevněného Předhradí. Opevnění proti Předhradí zaniklo během 14. stol., kdy vznikla kolem obou návrší nová gotická hradba. Gotické opevnění:

Město Olomouc bylo nejpozději koncem 13. století ohrazeno hradbami a příkopy, které se v úzké šíji na nynějším náměstí Republiky napojovaly na starší opevnění Předhradí. Na počátku 14. stol. už hradby ohrazovaly celý obvod města včetně severního pruhu města-Bělidel. Hradby byly na jižní, jihozápadní a severní straně dvojité, na východní, skalnatými srázy chráněné straně, jen jednoduché. Vnitřní hradba s hranolovými věžemi měla sílu 1,8 m, pak následoval 20 m široký parkán a vnější hradba silná 0,6 m s půlválcovými baštami. Úsek mezi Židovskou a Blatenskou hradbou zesilovaly dvě věže (dodnes dochované-u Michalského výpadu se schodištěm a u Bezdušových sadů). Hradby Předhradí byly tvořeny jednoduchou hradbou s hranolovými věžemi. Příkop kolem západní strany napájela Povelka, přes níž vedly tři mosty. Na rozmezí města a Předhradí vznikla Nová (Železná) brána, při zlomu okraje srázu (Universitní ul.) byla postavena dvoupatrová Židovská brána (dochována jako součást jv. nároží jezuitského konviktu), dále Svatomichalská fortna, Blažejská brána při stejnojmenném náměstí (východně od nynějších schodů), na jz. byla situována Dolní brána (Lafayettova ul.), uprostřed jz. strany Střední brána (Havlíčkova ul.), v sz. cípu města vznikla Litovelská brána (na souběhu ulice Riegrovy a 8. května), za níž se stará hradba lomila prudce k východu a tady ji zesilovala Prašný věž (na místě dnešního domu čp. 510), dále ve východní části severní strany byla Rohelská brána (Vodární ul.), zesílená blízkou věží sv. Barbory. Krom těchto hlavních bran existovaly ještě branky: vodní (Šperková ul.), Barvířská, Katovská (Purkrabská ul.). Nejvýchodnější, na Předhradí pod samotným hradem, byla Hradská brána (Burg Tor) a na severní straně Předhradí se zmiňuje brána Všech svatých (dochovaná v zadní části domu čp. 814 na Mlčochově ulici). Změny opevnění do 16. století:

Během 15. století městské opevnění nevykázalo výraznějších změn. Až ve 20. až 30. letech 16. století došlo k zesílení opevnění z důvodů turecké hrozby. Do hradeb byla nově začleněna Bělidla jednoduchou hradbou s hranolovými baštami. Před Hradskou bránou byl postaven tzv. dlouhý most a nově brána sv. Bernarda na Bělidlech. V této době byly hradby také doplněny otevřenými půlválcovými baštami. Tyto pozdně gotické hradby se dodnes fragmentárně dochovaly v Kačení a Zámečnické ulici. Roku 1600 byly o dvě patra zvýšena Nová brána a vybavena hodinami. Opevnění za švédských válek:

Olomouc se připojila ke stavovskému povstání, ale již 12. 1. 1621 kapitulovalo před císařským vojskem.. Dne 14. 6. 1642 s nedokonale opevněné město vzdalo Švédům, kteří z něj učinili svůj vojenský tábor. Okamžitě začali se zdokonalováním fortifikací, zbořili předměstí i klášter Hradisko. Město opevnili několika bastiony a rašeliny, krytou cestou, zalomovaným valem. Byly zabezpečeny převážně ty brány, jejichž tranzitní funkce byla zachována: Hradská, Blatenská, Střední a Rohelská. Ostatní brány byly uzavřeny.V červenci 1642 se město ubránilo císařským a od listopadu 1643 do března 1645 bylo město obleženo. Švédové se však ve městě udrželi až do roku 1650. Po těchto historických událostech byly poničeny rozsáhlé úseky opevnění. 1. etapa budování pevnosti:

Do roku 1655 byly hradby spíše než opravovány, pouze rozebírány. Hradební systém zachránilo prohlášení Olomouce jednou ze čtyř moravských pevností v roce 1655. V okruhu 500 kroků od hradeb byla zakázána civilní výstavba. Projektantem pevnosti byl slavný maršál Radouit de Souches, autor brněnské pevnosti. Ten prohlásil Olomouc ze lépe opevněnou než Brno či Uherské Hradiště. Do roku 1676 bylo vybudováno 9 mostů, opraveny brány, vybudovány nové kurtiny s dochovaným Locatelliho bastionem a Špitálským bastionem, nová věž sv. Barbory, kryté cesty a kontreskarpy kolem sv. strany dómského vršku. Před Litovelskou a Střední branou vznikly úpravami švédských fortifikací trojúhelné rašeliny. Podle projektu mělo být vybudováno dalších 8 bastionů. Bastion před Hradskou branou, Tensiniho bastion a další bezejmenné. Byla opravena Litovelská brána, zvýšena Prašná věž a opravena i Dolní brána. Po zřízení Kateřinské brány na konci Kateřinské ul. Byla zrušena Blažejská brána. Roku 1699 byl vypracován nový návrh na zdokonalení olomoucké pevnosti, který předpokládal celkové zesílení a rozšíření fortifikací: na západní straně 5 bastionů s kleštěmi, předstupující před starý vnější val, trojúhelné rašeliny na nejexponovanějších místech, u Bělidel 2 bastiony, mezi Špitálským a Locatelliho bastionem rašeliny, 3 bastiony na jižním okraji u jezuitského komplexu, jižně od Hradské brány za Moravou trojúhelný rašelin s krytou cestou ke shromaždišti. K realizaci však pro nedostatek financí takřka nedošlo. V roce 1717 byl dosavadní projekt doplněn a zdokonalen L. de Rochetz: úplná bastionová fronta s krytou cestou kolem celého města krom skalnatého úseku ezi Hradskou a Blažejskou branou, kleště vynechány a ponechány pouze rovné kurtiny mezi bastiony, kromě okolí katedrály. Za vodou před Kateřinskou a Blažejskou navrženy menší pevnůstky a u Mihalského výpadu menší bastion. Po těchto úpravách však monarchie přestala s Olomoucí jako pevností počítat. Pouze pod Kateřinskou branou byla v nově vybudované kurtině mezi bastiony vybudována vnější Kateřinská brána. Kolem věže zrušené Blažejské brány byl vybudován pětiboký bastion. Podél skalního úpatí mezi Hradskou a Blažejskou branou byl zřízen nový vodní příkop do něhož byly zapojeny 3 jednoduché trojúhelné rašeliny. Podobně byl příkop zřízen i kolem severní strany dómského návrší. Výrazně bylo zesíleno opevnění vnitřní Hradské brány. Zajímavé však je, že přes všechna zdokonalení fortifikace zůstalo těžiště obrany na starých městských hradbách. Přes veškerou mohutnost pevnosti se Olomouce 25. 12. 1741 překvapivým útokem zmocnili Prusové. Budování bastionové pevnosti:

Po tom co Marie Teresie ztratila velkou část Slezska a Kladsko se Olomouc ocitla nebezpečně blízko nové prusko-rakouské hranice. Proto se císařovna rozhodla k přeměně Olomouce ve velkou pohraniční pevnost. V letech 1745-57 byla Olomouc přebudována na mohutnou bastionovou pevnost první třídy. Kvůli obraně byla zrušena nebo přeložena mnohá předměstí, čímž vzniklo předpolí šířky minimálně 800 m. Pevnost byla budována podle plánů barona Petra Filipa Bechade de Rochepine dle Vaubanova systému. Soustavou valů, bastionů, ravelinů, kontrgard a lunet prostupovaly hluboké příkopy napájené vodou z řeky Moravy. Opevnění mělo tři obrané linie. Ze starého opevnění si funkci udržely jen hradby na skalách kolem katedrály a v Michalském výpadu. Na nejvíce ohrožené západní straně vzniklo pět bastionů. Do širokého příkopu byly vsazeny kosodélné rašeliny. Byla vybudována tzv. Korunní pevnůstka-korunní hradba s bastionem a dvěma půlbastiony. Nově byla vybudována Terezská brána na dnešním Palachově náměstí jižně od Střední brány a tvořila tak jediný vstup do města od západu. Zrušena tak byla i Litovelská brána, která byla ponechána pouze jako výpad. Vznikla vnější Rohelská brána. Na stavbě pevnosti pracovalo až 6 000 lidí. Budování urychlila 2. slezská válka a v roce 1758 byla pevnost téměř dokončena. Na obranu přišla do města na stálo velká vojenská posádka. V červnu 1758 kvalitu pevnosti prověřilo pruské obléhání. Město bylo Prusy 29. 5. – 2. 7. 1758 bombardováno, avšak neslavně a pruské vojsko s nezdarem odtáhlo. Přeměna bastionové pevnosti po r. 1758 na polygonální a fortovou táborovou pevnost

Po pruském nezdařeném obléhaní byly škody rychle napraveny a pevnost doplněna o nové fortifikační parvky. Před sz. nárožím pevnosti byla nasypána rohová hradba, v samostatné pevnůstky se proměnila shromaždiště západní strany. Na jz. bylo jižní nároží zesíleno vložením trojice tzv. Salzerových redut a lunety č. XXXVII. Až k rašelinu č. XIX byla v těchto místech nově nasypána tzv. envelopa-zemní val banketem. Severovýchodně od tohoto rašelinu vznikla Císařská reduta. Roku 1786 byla zbořena Nová brána s věží u jezuitského kostela, která jen bránila spojení města s Předměstím.V roce 1826 byla přestavěna do té doby uzavřená Blažejská brána. Následující období bylo časem modernizace dle plánů ing. Vacaniho. Již od konce 18. stol. se plánovalo se stavbou předsunutých prvků ve vzdálenosti asi 2,5 km od hradeb. Projekt z roku 1802 počítal se 17 pevnůstkami, nebyl však uskutečněn. Až v roce 1839 byly zahájeny práce na dvou redutových fortech na Tabulovém a Šibeničním vrchu, které byly dokončeny až roku 1846. Oba forty byly s městem spojeny krytou cestou. Návrh na stavbu 3. fortu u Pavloviček z r. 1842, který by chránil nádraží, však pro nedostatek financí nebyl realizován. V revolučním roce 1848 se Olomouc stala útočištěm vídeňského dvora. Roku 1850 byla pevnost vyzbrojována v čekávání války s Pruskem. Olomouc se s českým Terezínem stala jedinou pevností v českých zemích, jež byla opatřena věncem předsunutých fortů. Projekt prstence 25 fortů ve vzdálenosti 2 – 3 km od pevnosti, jež se zatím proměnila v citadelu, byl hotov v roce 1852. První byly vybudovány forty č. XI, XIII, XV a XVII. Na jejich prohlídku zavítal i císař František Josef I. Do roku 1866 bylo dokončeno dalších 8 fortů na severní a východní straně: č. XX, XXII, II, IV, V, Va a I, VII u železnice. Se stavbou zbylých e počítalo až v době napadení. Roku 1866 byla pevnost mohutně vyzbrojena a opevňována. Byly zbudovány provizorní forty č. III a III na východě, VI, VIII a X na jihu, XVIII a XIX na severozápadě. Opevněn byl i klášter Hradisko. Část předpolí bylo zaplaveno, všechna stromořadí kolem města kromě hřbitova byla vykácena. Připravena byla i demolice vsí Břuchotína, Týneček, Bystrovany a Vsiska. Prusové však tehdy pevnost obešli. V roce 1870 byla jako reakce na zvýšení dostřelu děl přijat návrh na rozšíření pevnosti o skupinu 3 fortů na návrší Svatém Kopečku (9 km sv.), Chlumu (10 km jv.) a Babě (7 km jz.) nahrazujících obranný prstenec fortové pevnosti o poloměru 7 – 10 km. V letech 1867-71 byla provedena stavba fortu č. II u Radíkova ze skupiny Svatý Kopeček. Ostatní měly být budovány až v případě války. Skupina fortů Svatý Kopeček měla mít své vlastní satelitní jádro. Když Rakousko-Uhersko v roce 1879 uzavřelo s Německem spojeneckou smlouvu (Dvojspolek), ztratila postupně existence modernizované pevnosti jakýkoliv smysl, a tak byla roku 1886 zrušena. V roce 1887 bylo zrušeno vnitřní demoliční pásmo až po Tabulový a Šibeniční vrch. Likvidace části vnitřního opevnění a zrušení pevnosti:

Snahy o zrušení pevnosti se datují už do roku 1868, kdy magistrát předložil císaři žádost o zrušení vnitřních hradeb, aby se město mohlo rozšiřovat. V prvé fázi došlo ke zlepšení přístupu k nádraží. Již roku 1876 byla slavnostně zbořena Hradská brána, záhy pak Kateřinská (1878), Litovelský výpad (1880), průraz u Střední/vnitřní jerezské (1883), Dolní (1884), Rohelská/Františkova (1884). Vnější Terezskou bránu před demolicí uchránila jen skutečnost, že ležela mimo přímou spojnici Střední ulice a Nové Ulice. Císařský dekret o zrušení pevnosti byl vydán až 9. 3 1886, avšak v platnost vyšel až 7. 11. 1888, kdy byl zveřejněn. Teprve roku 1894 po dlouhých jednáních město odkoupilo celé pevnostní území za 2 miliony zlatých, celkem 170 ha. Od roku 1894 začaly probíhat demoliční práce, při nichž se také zasahovalo do vodních toků a upravoval terén. Na památku pevnostní historie byla ponechána vnější Jerezská brána. Až do poloviny 50. let 20. stol existoval kolem západní a jihozápadní strany města hradební příkop, poté zasypaný..

21.6. 2005 Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (K. Kuča)

Půdorys místa


Komentáře

Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL), Olomouc

Místa v okolí

 Nový Hrádek
 vila Primavesi
 kaple sv. Markéty
 Židovská brána
 Jupiterova kašna
 Neptunova kašna
 Caesarova kašna
 Hauenschildův palác
 radnice
 Korunní pevnůstka
 kostel sv. Blažeje
 Krajinská lékárna
 olomoucké podzemí
 Arionova kašna
 Herkulova kašna
 Masné krámy
 Kamenný mlýn
 tržnice
 kostel sv. Mořice
 Terezská brána
 Salmův palác
 Moravské divadlo
 Hanácká kasárna
 Kašna Tritónů
 Edelmannův palác
 Petrášův palác
 Podkova
 sochy Herkulů
 synagoga
 kadetní škola
 Merkurova kašna
 Arcibiskupský palác
 vila Hanse Passingera
 vila Wilhelma Briesse
 Olomoucký hrad
 vila Otto Zweiga
 kaple sv. Anny
 Smetanovy sady
 Litovelská brána
 Pöttingeum
 Husův sbor
 Salzerova reduta II
 dobytčí tržnice
 fort Galgenberg
 nádražní budova
 Klášterní Hradisko
 Nové Sady-Povel
 fort Tafelberg
 kaplička
 socha Panny Marie
 vojenský hřbitov
 kaple sv. Isidora
 obecní kaplička
 kamenný kříž
 socha Haná
 socha Panny Marie
 židovský hřbitov
 hřbitovní kaple
 boží muka
 fort XXII Lazecký
 krematorium
 kostel sv. Ondřeje
 boží muka
 fort XV
 kostel sv. Barbory
 fort XIII
 kostel sv. Urbana
 kaplička
 fort II
 fort XX
 boží muka
 boží muka
 fort IV
 fort VIII
 fort XI
 Poděbrady
 fort Va
 fort V
 fort VII
 boží muka
 kostel sv. Jiljí
 fort XVII
 fort XIX
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Floriána
 fort XVIII
 boží muka
 Kožušany
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Josefa
 Vsisko
 kaple sv. Matouše
 kostel sv. Leonarda
 kostel sv. Mikuláše
 Horka
 boží muka
 kaple Panny Marie
 kaple
 socha sv. Norberta
 kříž
 kaple sv.Anny
 kaple sv. Donáta
 boží muka
 boží muka
 ústínský žudr
 socha sv. Linharta
 Blatecký mlýn
 dům Jiřího Wolkera
 Velký Týnec
 Moravská Loděnice
 Grygov
 kaple sv. Markéty
 kamenný most
 Velká Bystřice
 Husův sbor
 boží muka
 zvonička
 fojtství
 radnice
 kaple Panny Marie
 Svatý Kopeček
 ZOO Olomouc
 kostel sv. Floriána
 kostel sv. Matouše
 Skrbeň
 Dolany
 most přes Blatu
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Rosalie
 boží muka
 boží muka
 Skrbeň
 sousoší Piety
 Velký Týnec
 vodní mlýn
 kaple
 kostel sv. Barbory
 kaple Panny Marie
 boží muka
 parní pila a mlýn
 kaple sv. Floriána
 mariánský sloup
 hasičské muzeum
 boží muka
 kaple sv. Rocha
 socha sv. Anny
 Obecní muzeum
 zvonice
 Olšany u Prostějova
 kaple
 kříž
 Božka
 boží muka
 socha anděla
 kaple
 boží muka
 smírčí kříž
 vysílač Radíkov
 žudr
 fort II Radíkov
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Rozálie
 kaple sv. Floriána
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Floriána
 Hanácké skanzen
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 žudr
 cukrovar
 Starý mlýn
 Betlémská kaple
 boží muka
 zvonice
 kaple sv. Praxedy
 Náklo
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Floriána
 kaple sv. Floriána
 Náklo
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Floriána
 boží muka
 Majetín
 zvonice
 rychta
 boží muka
 pramen sv. Víta
 kaple
 pramen sv. Václava
 kostel sv. Václava
 muzeum U veterána
 kříž
 Lázně Slatinice
 pramen sv. Jiří
 Hrdibořické rybníky
 dřevěná zvonička
 kaple sv. Markéty
 kaple Panny Marie
 sousoší Kalvárie
 pískovna
 kříž
 socha sv. Jiljí
 Loučany
 kaple sv. Floriana
 Lipňany
 sloup s Pietou
 kaple sv. Floriána
 Lusthaus
 kaple sv. Jana a Pavla
 kaple sv. Josefa
 boží muka
 Otěhřiby
 Senice na Hané
 socha Ecce Homo
 boží muka
 boží muka
 Drahanovice
 Drahanovice
 kaple sv. Floriána
 smírčí kříž
 Nenakonice
 Unčovice
 evangelický kostel
 socha sv. Iva
 boží muka
 boží muka
 zvonkohra
 Tršice
 kaple sv. Anny
 kříž
 fara
 socha žáby
 Kokory
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Martina
 bývalé vinohrady
 kříž
 Náměšť na Hané
 kaple sv. Kunhuty
 Varhany
 socha Ježíše Krista
 boží muka
 Smírčí kaple
 kostel sv. Kunhuty
 Náměšť na Hané
 Náměšť na Hané
 vodní mlýn
 boží muka
 kaple sv. Anny
 Státní lom
 Rakodavy
 kaple sv. Isidora
 hrobka rodu Kinských
 kříž u Čechůvek
 Tepenec
 Dubčany
 boží muka
 kaple sv. Anny
 boží muka
 Kokory
 Věrovany
 Držovice
 Čelechovice na Hané
 cukrovar
 kostel sv. Markéty
 kaple Panny Marie
 Dubový kopec
 Vrahovice
 kostel sv. Jiří
 socha sv. Floriána
 kaple sv. Otýlie
 socha oráče
 kaple
 kaple sv. Barbory
 Arboretum Vrahovice
 zvonice
 Penčičky
 Daskabát
 kaple sv. Marka
 sušárna chmele
 povodňové zídky
 vodní mlýn a olejna
 socha Panny Marie
 Velký Kosíř
 Citov
 Čekyně II
 Hluboký
 Žerotín
 kaple sv. Marty
 sousoší Piety
 Ludéřov
 sloup Ecce homo
 boží muka
 Kralice na Hané
 Expozice času
 Žeravice
 Kralice na Hané
 boží muka
 Gabrielov
 lázně
 Čekyně I
 Plachý mlýn
 kaple sv. Víta
 Oděvní průmysl
 Akciový pivovar
 Zákřov
 Šargounský mlýn
 Pňovice
 kříž
 kostel sv. Václava
 boží muka
 sousoší Kalvárie
 Hraza
 kříž
 automobilka Wikov
 vila Neherových
 Stařechovice
 Hanácké muzeum
 sýpka
 Kováříkova vila
 Kostelec na Hané
 radnice
 Čekyně
 kaple Panny Marie
 Součkův dům
 Národní dům
 Bratrská škola
 Smetanovy sady
 Prostějov
 městské hradby
 kaple sv. Floriána
 pomník Petra Bezruče
 Nová synagoga
 dům U měsíčka
 Městská knihovna
 stará radnice
 Prostějov
 socha T. G. Masaryka
 Nový dům
 Knížecí dům
 Prostějov
 kaple sv. Floriána
 Betlém
 dům U Goliáše
 sokolovna
 nová radnice
 Rokytnice
 kaplička Panny Marie
 židovský hřbitov
 kaple sv. Floriána
 Černý dvůr
 boží muka
 kříž
 městské opevnění
 Mamutík Tom
 Švédská deska
 Husův sbor
 Sochův dům
 pomník
 boží muka
 morový sloup
 Langův dům
 Lidová hvězdárna
 radnice
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Marka
 kaple sv. Jiří
 Svatojánský most
 vodní elektrárna
 kaple sv. Anny
 městský hřbitov
 trojiční sloup
 dvoupatrový most
 kaple
 kaple sv. Pavlíny
 boží muka
 kříž
 Červenka
 kostel sv. Josefa
 kostel sv. Alfonse
 boží muka
 kaple sv. Floriána
 Čechovice
 kaple sv. Anny
 boží muka
 pozorovatelna CO
 Ševčíkův mlýn
 boží muka
 Toufarův mlýn
 boží muka
 Malý Rabštýn
 bratrská škola
 Gloše
 Korvínský dům
 městské opevnění
 Nový Dvůr
Základní informace místa
ID místa: 2830
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.6.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama