Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1316, kdy zde byl kastelánem župana Mikuláše jistý Štěpán. Hrad byl v l. 1316-21 Matúše Čáka Trenčanského, poté v majetku krále. R. 1394 darován Ctiborovi ze Stibořic, v l. 1436-1567 Országhů - rozšířen, opevněn. R. 1703 poškozen povstalci (opraven). Vyhořel r. 1762.
Jádro zříceniny hradu tvoří torzo paláce, sevřené mezi pozůstatky dvou věží, z nichž starší je zřejmě východní věž, resp. její spodní část, která nemá nároží armovaná kvádry. Vrchol hradního kopce byl zřejmě do poloviny 14. století ohrazen mohutnou zdí včetně dlouhého skalnatého nosu na východě, kde, podle polygonálního ukončení, mohla být kaple, nebo odtud byla kontrolována cesta vedoucí těsně pod hradem. Nad cestou v severní hradbě (s dochovaným ochozem) je drobná hranolová bašta, která je z vnitřní strany uzavřená. Ve výstupku hradby vedle východní věže byla studna, která je dnes zasypaná. Bránu chránila západní věž. K bráně vedl stoupající dřevěný most ze snížené plošiny na západní straně. Ta byla nejpozději na konci 15. století obehnána kamennou hradbou s hranolovou věží se vstupní branou v jihozápadním koutě. Cestu k bráně chránila podkovovitá dělová bašta, navazující na zeď původního předhradí. O něco později bylo do svahu postaveno ještě předbraní (fragmenty zdí). V 2. polovině 16. století při rozšiřování hradu bylo předhradí posunuto až pod úpatí jižního svahu a bylo doplněno třemi oblými baštami, z nichž jedna stála vedle nové první brány, další dvě nárožní bašty vystupovaly daleko z hradby. Na jižní straně byl před hradbou ještě příkop a val. Za bránu gotického předhradí byla vestavěna budova (s dnes nejasným využitím) a cesta k jádru hradu procházela dlouhým průjezdem a úzkým koridorem. Patrně posledními stavbami byla hospodářská stavení v renesančním předhradí a zřejmě i oddělení prostoru před vstupem do palácového jádra - před východní věží tak vznikl po schodišti přístupný dvorek, jehož součástí byla i studna (ať už staršího data vzniku, nebo renesanční).
E.H. podle M. Plaček a M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, Libri r. 2007, 28.11. 2013
Zřícenina hradu Dobrá Voda stojí na protáhlé výšině (320 m n. m.) na okraji Malých Karpat nad kotlinou se stejnojmennou vsí. Prvně se zmiňuje jako Ioku (Joku - Dobrý kámen) roku 1316, kdy zde působil jako kastelán temešského župana Mikuláše jistý Štěpán. Hrad byl postaven zřejmě někdy mezi lety 1294 - 1316. Dle maďarského historika E. Fügediho hrad založil Aba Velký z hlohovecké větve rodu Abovců. Hrad byl součástí dominia Matúše Čáka Trenčanského, který ho obléhal a získal roku 1316. Po jeho smrti r. 1321 se stal hrad královským majetkem; roku 1363 se na hradě uvádí královský kastelán. Roku 1394 hrad od krále Zikmunda dostal za věrné služby Ctibor ze Stibořic. V čase vzpoury proti králi se kastelán hradu postavil na stranu revoltujících, a tak musel Ctibor ze Stibořic roku 1403 dobývat vlastní hrad. Roku 1414 převzal panství po smrti svého otce jeho syn Ctibor. Od roku 1436 následoval v majetnictví hradu rod Országhů, který hrad vlastnil do roku 1567, kdy…
číst dále
E.H. podle M. Plaček a M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, Libri r. 2007; kol. autorů: Súpis pamiatok na Slovensku 1., Obzor Bratislava 1967; http://www.slovenskehrady.sk; http://www.ozrenova.eu, 28.11. 2013