Muzeum kočárů

Jeho první práce vznikaly v dílně na zámku Plumlov. Protože restaurované kočáry byly často uchovávány v nevyhovujících podmínkách, rozhodl se pro unikátní akci – shromáždit nejcennější originály pod jednu střechu, do klimatizovaných a vytápěných prostor. Jeho budované muzeum podpořila nejprve samotná obec Čechy pod Kosířem, následně Olomoucký kraj, Evropská unie a mnoho dalších dárců. Dnes se jeho restaurátorská dílna přesunula též do prostor muzea. V samotném muzeu zaměřeném převážně na vozy Milord, lze shlédnout na padesát kočárů a saní, expozici luceren a mnoho zajímavostí kolem těchto dopravních prostředků minulosti. Jsou zde vystaveny též unikátní arcibiskupské kočáry, pohřební vozy, lze vidět ukázky původních stavů a restaurátorská dílna. Vše je s odborným výkladem a nechybí ani zvuková, filmová a světelná produkce. Zajímavostí muzea je, že téměř všechny vozy jsou použitelné a některé lze spatřit v provozu při různých příležitostech (filmové natáčení, významné pohřby, kulturní akce a pod.)..

depozitář, která byla postavena pro největší smuteční (pohřební) kočár všech dob. Kočár byl vyroben někdy kolem roku 1900. Je mistrovským dílem pocházejícím z dílny plzeňského stavitele kočárů Václava Brožíka, který dodával kočáry na královské dvory a dokonce i perskému šáhovi. ''Král kočárů,, je výjimečný nejen svou velikostí, ale i tím, že byl elektrifikován. Na délku má kočár 6,5 m, na výšku 4,08 m a váží kolem 3 tun. Byl tažen osmy koni a kočí seděl ve výšce 3 m. Pro koho jej postavili, ani kdy a zda vůbec byl při nějakém pohřbu použit není známo. Kočár je zachycen na jediné staré fotografii. Znovuobjeven byl roku 2010, kdy na něj upozornili návštěníci muzea, v Napajedlech zazděný v průjezdu. Restaurátorské práce na kočáru byly financovány se sbírek a od různých dárců. Trvaly přes dva roky a byly natočeny jako dokumentární film : Král kočárů..