Novorománská obřadní síň
© Pavel Vlach, 04/2015
Historické statutární město Olomouc bylo od 11. století přemyslovským sídlem s hradem na místě velkomoravského hradiště, do r. 1642 hlavní město Moravy, nyní krajské město Olomouckého kraje. Leží na páteřní železniční trati 270 z České Třebové do Bohumína a na rychlostní silnici R35, vedoucí od polské hranice u Hrádku nad Nisou přes Hradec Králové a Olomouc na slovenskou hranici u Bílé. Městská část Neředín s Ústředním hřbitovem a jeho židovským oddělením se nachází v západní části města.
Původní židovský hřbitov v Olomouci byl umístěn v dnešních Smetanových sadech v roce 1867, pohřbívalo se zde ale jen do roku 1900. Nové pohřebiště bylo pak založeno jako součást Ústředního hřbitova v městské části Olomouc-Neředín, nejedná se o samostatný židovský hřbitov, ale spíše jen o součást městského hřbitova oddělenou zdí. Nynější židovský hřbitov v Olomouci zabírá východní část olomouckého Ústředního hřbitova a rozkládá se na ploše přes 9 000 metrů čtverečních. ...Vstup je nedaleko od hlavní brány na Ústřední hřbitov po pravé straně. Pozornost hned u vstupu upoutá památkově chráněná novorománská obřadní síň, pod památkovou ochranu spadá i pomník obětem druhé světové války umístěný v severní části hřbitova. Vzhledem k datu založení se zde nacházejí hroby převážně z první poloviny 20. století, byly sem ale přemístěny i stély ze staršího hřbitova. Prostor bezprostředně kolem obřadní síně zaplňují honosné a výtvarně zajímavé hrobky bohatých olomouckých průmyslníků (Brach, Briess, Broch), z jejichž řad vzešly i významné osobnosti. Severně poblíž obřadní síně se nachází například hrobka sladovníka Eduarda Hamburgera (1834-1901), který byl dlouholetým představeným olomoucké židovské obce i členem olomoucké městské rady. Z dalších představitelů místní židovské komunity je zde pohřben také Ludwig Meissner (1876-1964)
Židovský hřbitov je volně přístupný v návštěvních hodinách olomouckého Ústředního hřbitova..
