
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je jednoduchý pozdně gotický trojlodní kostel. Unikátní je jeho jehlanová střecha, která původně nesla cihlovou krytinu. Kostel poznamenaly dva řády – františkáni a dominikáni.
Za vznik kostela může tehdejší kazatel Jan Kapistranský (později svatořečen), který kázal proti Husovým stoupencům. Jeho řečnické výstupy zapříčinily, že 13. 5. 1453 byl postaven základní kámen a již za dva roky pobývali v klášteře františkáni. Kostel byl vysvěcen roku 1468. V kostele je doposud několik význačných gotických fresek.
Vedle kostela stojí původně gotický františkánský klášter. Františkáni byli žebravý řád a žili z příspěvků dárců a almužen. V 16. století, díky tureckému nebezpečí, se ocitl klášter s kostelem uvnitř nově opevněného města. Několikrát v historii byli františkáni nuceni opustit klášter. Rozmach kostela a kláštera nastal až v 17. stol., kdy proběhly četné barokní úpravy. Největší stavební akce však nastala v letech 1740–44. Tehdy proběhla radikální přestavba kláštera do dnešní podoby. Ranou pro františkány se stalo prohlášení reforem císaře Josefa II. – tím se uzavřela jedna kapitola historie.
Klášter s kostelem však naštěstí nezůstal opuštěn dlouho. Objekt začal využívat řád dominikánů. Ti sem přišli od kláštera při kostele sv. Michala. Vznikla tu řádová škola a dominikáni tu vydrželi do roku 1950. Tehdy byli internováni do pracovních táborů. Objekt byl naštěstí využíván ZUŠ, takže nedošlo k jeho destrukci. Dnes tu opět sídlí řád dominikánů.
Kostel byl po roce 1997 díky největší povodni v historii Moravy, celkově zrekonstruován. Povodeň sice zatopila jen některé části kláštera, ale bylo narušeno podloží kostela. Proběhly tedy rozsáhlé opravy a roku 1998 byl kostel opět vysvěcen.