Bývalý konvent františkánů „U sv. Bernardina“ s kostelem Neposkvrněného početí P. Marie. Stavba zahájena 1453. V letech 1739–44 radikálně přestavěn. V roce 1785 klášter sv. Bernardina zrušen a areál převzali dominikáni od sv. Michala.
Kostel Neposkvrnění početí Panny Marie
Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je jednoduchý pozdně gotický trojlodní kostel. Unikátní je jeho jehlanová střecha, která původně nesla cihlovou krytinu. Kostel poznamenaly dva řády – františkáni a dominikáni. Za vznik kostela může tehdejší kazatel Jan Kapistranský (později svatořečen), který kázal proti Husovým stoupencům. Jeho řečnické výstupy zapříčinily, že 13. 5. 1453 byl postaven základní kámen a již za dva roky pobývali v klášteře františkáni. Kostel byl vysvěcen roku 1468. V kostele je doposud několik význačných gotických fresek. Vedle kostela stojí původně gotický františkánský klášter. Františkáni byli žebravý řád a žili z příspěvků dárců a almužen. V 16. století, díky tureckému nebezpečí, se ocitl klášter s kostelem uvnitř nově opevněného města. Několikrát v historii byli františkáni nuceni opustit klášter. Rozmach kostela a kláštera nastal až v 17. stol., kdy proběhly četné barokní úpravy. Největší stavební akce však nastala v letech 1740–44. Tehdy proběhla radikální přestavba kláštera do dnešní podoby. Ranou pro františkány se stalo prohlášení reforem císaře Josefa II. – tím se uzavřela jedna kapitola historie. Klášter s kostelem však naštěstí nezůstal opuštěn dlouho. Objekt začal využívat řád dominikánů. Ti sem přišli od kláštera při kostele sv. Michala. Vznikla tu řádová škola a dominikáni tu vydrželi do roku 1950. Tehdy byli internováni do pracovních táborů. Objekt byl naštěstí využíván ZUŠ, takže nedošlo k jeho destrukci. Dnes tu opět sídlí řád dominikánů. Kostel byl po roce 1997 díky největší povodni v historii Moravy, celkově zrekonstruován. Povodeň sice zatopila jen některé části kláštera, ale bylo narušeno podloží kostela. Proběhly tedy rozsáhlé opravy a roku 1998 byl kostel opět vysvěcen.
Ivo Rozehnal, 2.8. 2007
